Věta "žena patří do kuchyně a muž ať vydělává" v mnohých z nás vyvolává okamžitý odpor. I mě samotnou to před lety dokázalo pořádně vytočit. Vnímáme ji jako symbol útlaku, jako snahu degradovat ženu na neplacenou služku v domácnosti. Ale co když jsme se v tom všem boji za rovnoprávnost trochu ztratili a nepochopili původní moudrost, která se za touto myšlenkou skrývá?
Nedávno jsem na toto téma sdílela příspěvek na Facebooku a strhla se pod ním neuvěřitelně bohatá a upřímná diskuze. Děkuji Vám za ni. Ukazuje se, že toto téma se dotýká nás všech.
Dvě varianty života: Kterou byste si vybrala Vy?
Zkusme si na chvíli představit dvě možnosti, které jsem nabídla i v původním příspěvku:
- Rovnocenná v práci, vyčerpaná doma: Chodíte denně do práce, snažíte se být rovnocenná mužům, a po návratu Vás čeká druhá směna – děti, domácnost, nákupy. Jste neustále v poklusu, bez ocenění a na pokraji vyhoření.
- Paní svého času a tvůrkyně domova: Nemusíte chodit do zaměstnání, protože hmotnou stránku zajišťuje muž. Máte čas tvořit to, co Vás baví, věnovat se sobě, dětem i partnerovi. Domácnost se stává polem pro tvoření tepla a harmonie, ne jen další povinností.
Mnoho žen v komentářích psalo, že by bez váhání volily druhou možnost, ale život je donutil žít tu první. A to je přesně to jádro problému.
"Volila bych č. 2 bez váhání. V životě jsem si ale vytvořila č. 1. A samozřejmě to vedlo skoro k vyhoření."
— Monny, komentář z Facebooku
Není to o rolích, ale o energii a HODNOTĚ
Problém není v tom, jestli žena vaří nebo muž vydělává. Problém je v tom, že jsme jako společnost přestali vnímat hodnotu ženské, pečující energie. Místo toho, abychom narovnali hodnotu a ocenění práce, která je "neviditelná" (péče o domov, o děti, o vztahy), tlačíme ženy do mužské, výkonnostní energie, kde se cítí nepřirozeně a vyčerpaně.
Cesta ven nevede přes snahu "vyrovnat se mužům" v jejich světě. Vede přes návrat k sobě, ke své ženské podstatě a k narovnání hodnoty této energie – nejprve v sobě a poté i ve svém partnerství.
Kde začíná změna?
Jak zaznělo v diskuzi, je to proces. Učíme se, zkoušíme, poznáváme. Změna ale vždy začíná uvnitř. Tím, že si žena začne sama vážit své pečující role. Tím, že se naučí komunikovat své potřeby a oceňovat sama sebe za to, co dělá. Tím, že si přestane připadat "jen" jako žena v domácnosti a začne se vnímat jako tvůrkyně rodinné harmonie a hnací motor celé rodiny.
Často je toto přenastavení spojeno s hlubokými vzorci, které si neseme z dětství a z našeho rodu. Pokud cítíte, že Vás tyto staré vzorce a nahromaděný stres z "krysího závodu" brzdí a vyčerpávají, jsem tu pro Vás. Jemné techniky jako kraniosakrální harmonizace mohou pomoci uvolnit napětí, které je uloženo hluboko v těle, a navrátit Vám pocit klidu a spojení se svou vlastní podstatou.