• Tel. / SMS: 777 346 881
  • Adresa: Zábrdovická 2, Brno
  • E-mail: Liana@osvobodse.cz

Moje dcera opět začala vykládat, že u nás doma straší. Že když nejsme doma, někdo jí klepe na dveře pokojíku nebo slyší bouchnutí dveří a další různé podivné zvuky, jako kdyby tu někdo byl. Já jsem na tyto věci poměrně citlivá, takže jsem se jí snažila vysvětlit, že tu "nikdo a nic" není. Ona naopak měla pocit, že jí nevěřím a že si myslím, že si to vymýšlí.

Tak jak to tedy je?

Podivné zvuky, klepání či bouchání dveří, pohybující se věci, blikající monitory či se dokonce samo něco zapne (světlo, rádio, tv apod.). To všechno nemusí znamenat, že u vás straší. Naše energie je sice omezená naší fyzickou schránkou, ale to neznamená, že hranicemi těl končí. Běžně naše aurické vrstvy dosahují průměru až k deseti metrům kolem nás. Zkuste si to představit.

Nedávno jsem se bavila při našem meditačním setkání o tom, že si často vizualizuji, jak rozšiřuji světlo ochrany v a nad naším domem a také do dalšího okolí a že "vidím" jak pojmu další 3 paneláky kolem. Naše průvodkyně mě opravila, že tento okruh není tak malinký, ale když člověk pravidelně medituje, pracuje na sobě a šíří světlo kolem, tak dosah bývá v průměru až 30 km. Dovedete si to představit?

Takže naše vlastní energie může být velmi silná a ovlivňující věci kolem. Proč se tedy dějí tyto záhadné věci v našich domovech?

Chodí nám tam duch nebo co když jsme to nakonec my sami? Ale proč naše vlastní energie dělá takovou paseku?

Vysvětlovala jsem to už dceři, že nyní prochází pubertou, je velmi divoká, hodně emoční. Uznala, že občas se směje jako divá ale za chvíli ji přepadne smutek. Tyto "zvuky" slyší, když je sama doma. Myslím si, že s námi se cítí jinak, prožitky jsou klidnější a když něco ventiluje, tak v naší přítomnosti vypustí páru snadněji (protože jako správný puberták chce, aby jsme z toho taky něco měli ha ha).

Jde o to, že pokud žijeme víc pod tlakem, nebo hrajeme divadla a nežijeme vlastně v pravdě (ale jdeme proti sobě), nebo máme spoustu natlakované energie (je jedno jaké), a nedokážeme ji ventilovat, tak se ventiluje sama. A může zasáhnout i fyzické předměty. Nejcitlivější na změny jsou elektronické věci. Můj muž, když mu začíná ataka jeho psychického onemocnění, tak jeho energie dokáže pokazit počítač. Prostě počítač se zasekne, monitor se vypínal, internet vypadával. Nebo se naopak počítač sám od sebe zapnul.

Netvrdím, že se vám do bytu nezatoulala cizí energie. Tady pomáhá např. vykuřování, vysvěcování, svěcená sůl do rohů místnosti a to vše pravidelně. Ideálně na noc vypínat i wifi.

A málem bych zapomněla, co dělat s tou vlastní energií, aby neprudila?

Dceři jsem poradila to stejné, co se jí dělo, když byla mladší - jakožto dítě narozené císařským porodem, neměla nastavené své fyzické hranice. V noci se budila strachem a až kolem 6ti let mi byla schopná říct, čeho se to vlastně bojí. Vyděsilo ji to, že neví, kde je. Neví, ve které místnosti se nachází. Ona má silnou energii od narození a ve spánku, kdy byla v nevědomí, tak se jí energie prostě rozprostřela do celého bytu. Třela jsem jí celé tělo a naučila jsem ji vizualizaci s kotvičkou z kostrče až do jádra Země a aby se tímto ukotvila.

Takže tření těla a uzemnění.

No a pak popřemýšlejte, co vám tato rozstřelená energie chce říct. Nemáte ve svém životě někde přetlak? Necítíte se často jako papiňák? Jestli ano, tak je prostě potřeba tu páru upouštět a pokud možno odstranit příčinu toho, že uvnitř vás tento přetlak vzniká. Nečekejte na to, až si vaše tělo řekne o další pozornost např. formou nějaké pěkné nemoci...

Ještě připomenu, že vzhledem k tomu, kam jako lidstvo i Země směřujeme, energie se nám zesilují, tak nás to bude "tlačit" k řešení našich starých programů víc a víc. A kdo bude chtít zůstat v těchto starých schématech 3D, tak si holt bude muset zvyknout i na tyto podivnosti ve svém životě.

A ještě duchové...

Ano, i to se může stát, leč jak jsem na své cestě za poznáním tajů světa zjistila, ono jich není zas tak moc... Většinou se jedná o zápis daného místa a jeho projekce, ale to je na delší povídání a to bych nechala zas na jindy. ;-)