Víte, kdy nejvíc vám začne osobní růst a ezo hlášky, lézt na nervy?
Když si uvědomíte, že v tom jedete taky a nejste přitom autentičtí.
Když vám dojde, že se cpete do něčeho, jen abyste zapadli. Aby vás druzí neodsoudili, neshodili...
Když v tom všem, co by se mělo a nemělo, ztratíte sebe.
Jo... Taky to znám. Několikrát... A teď jsem to na sebe práskla.
Prostě jsem taky lid... ;-)