Letošní podzim je teda velmi intenzivní co se depresivních událostí týče. Každoročně to bývá náročné období, ale letos je to opět silnější. I já ho prožívám dost těžce. Včera jsem opět musela o pomoc požádat kancelář ombudsmana, kdy se opakují stejné problémy s protizákonným chování nejen lékařů v nemocnici, kde můj muž je. Ale dokonce ho vydíral jeho zastupující advokát-opatrovník. Je to únavné pořád "bojovat" se systémem, který se tak těžkopádně mění.

"Autority" vám klidně lžou do očí, jen aby bylo po jejich. Vidět, jak je porušována osobní svoboda někde, kde by jste měli mít zastání.. Včera se k tomu přidala zpráva, jak někde na Slovensku zahynulo spousta mladých lidí a vlastně pořád jen ze všech koutů dostáváte ne moc pozitivní zprávy.

Na druhou stranu vím, že se to teď dít má. Prostě začíná to houstnout, má to svoje důvody k celkové očistě a přeměně lidstva a vstoupili jsme do poměrně těžkého kroku, který už ke změnám prostě patří.

Ale jak to ustát? Jak neupadnout do depresí?

Číst dál: Sport a deprese

Právě jsem domeditovala u šamanských bubnů. A nejen to, do těch zvuků se přidávala hra na didgeridoo a začaly přicházet podivné až pazvuky, skřeky. Já začala cítit strach z těchto zvuků a hlavou mi proběhlo: Proč oni používají tak divný zvuky, který vyvolávají až hrůzostrašný pocity? Proč to dělají? 

Číst dál: Strach má velké oči