Pořád ještě jsou tací mezi námi, kteří mají přesvědčení, že jakmile má někdo dar, má ho dávat zadarmo. Pod pojmem dar má škatuli, nadpozemské propojení s duchovním světem, používáné nejčastěji k léčení či k pomoci druhým. A právě tato škatulka dělá takovou neplechu. Za prvé tak smýšlí člověk, který sám cítí, že žádný dar nemá, který je sám nějakým způsobem "chudý" a zůstává v roli oběti ve smyslu "vy, co jste měli to štěstí a máte dar od Boha, ho máte pro takový jako jsem já dávat zadarmo". Je to jakoby pocit povinnosti, že obdarovaný má svůj dar nezištně předávat dál. Tj první omyl.

6e46ab17cabb5ad9b3ffa0ab3c3f7e37

Číst dál: Dary zadara

Letošní podzim je teda velmi intenzivní co se depresivních událostí týče. Každoročně to bývá náročné období, ale letos je to opět silnější. I já ho prožívám dost těžce. Včera jsem opět musela o pomoc požádat kancelář ombudsmana, kdy se opakují stejné problémy s protizákonným chování nejen lékařů v nemocnici, kde můj muž je. Ale dokonce ho vydíral jeho zastupující advokát-opatrovník. Je to únavné pořád "bojovat" se systémem, který se tak těžkopádně mění.

"Autority" vám klidně lžou do očí, jen aby bylo po jejich. Vidět, jak je porušována osobní svoboda někde, kde by jste měli mít zastání.. Včera se k tomu přidala zpráva, jak někde na Slovensku zahynulo spousta mladých lidí a vlastně pořád jen ze všech koutů dostáváte ne moc pozitivní zprávy.

Na druhou stranu vím, že se to teď dít má. Prostě začíná to houstnout, má to svoje důvody k celkové očistě a přeměně lidstva a vstoupili jsme do poměrně těžkého kroku, který už ke změnám prostě patří.

Ale jak to ustát? Jak neupadnout do depresí?

Číst dál: Sport a deprese