Dnes se rozsvěcovaly vánoční stromy. Krásné zážitky, kouzelná atmosféra. Kouzlo Vánoc začalo proudit naplno. Moje pocity byly velmi rozporuplné. Letos se na Vánoce fakt moc těším. Loni mě to kouzlo nějak minulo, ač jsem se „snažila“ výzdobou atd., nic nepomohlo. Ale letos jsem natěšená už pomalu od září. Jenže nejsme kompletní. Moje malá rodinka se mi rozpadla. Takže když jsem šla v lampiónovém průvodu sama, protože moje skoropuboška nechtěla jít s „matkou“, bylo mi spíš do pláče.

Šla jsem s davem, leč sama jak kůl v plotě...christmas background 1848203 640

Letošní vánoce se učím užívat si života takového jaký je. Užívat si toho, co mám. Ač samozřejmě na mě taky dolehne nostalgie a smutek z toho, co bylo a už není a jak to je podělaný. A taky strachy z budoucnosti. Jak to všechno zvládnu. 

Tímto teď nechci spustit litovací vlnu, ani si nechci ztěžovat. To rozhodně ne. Prostě tak to je. Dnes se nějak máme a zítra může být všechno jinak. Jen chci, abyste vnímali, cítili (a to nejen o vánocích), že je potřeba být vděční za to, co máte.

Neztrácet drahocenný čas například stresováním se na ten krásný black friday… OMG, ty obchody dnes… Brr! Učte se, jako já, že to těžké se jednou vyřeší, ale vždycky se najde i něco pozitivního. Vždycky. A vždycky tu máte minimálně sebe, ač i to je někdy těžký, že už máte vlastně jen sebe. Ale já se naučila, že aspoň tento jeden člověk na světě bude vždycky se mnou a podpoří mě. Nikam neuteče :-D. Že na sebe se můžu fakt spolehnout. Spolu se sebou si projdu klidně depkou, ale můžu si dát i pohlazení a kopu radosti. Zasmát se blbostem, jako když zakopnu někde venku o malinký kamínek a užívat si to. 

Tak jo, zítra brzo vstávám, hurá na seminář, snad jste pochopili, co tím chci říct. Tak si užívejte ten adventní „klidný“ čas, užívejte si toho všeho, co máte!

S láskou a vánoční náladou Liana ♥

Jsem také jen člověk. Když na sobě začnete pracovat, už není cesty zpět. Najednou se vám otevře tak obrovský svět, tolik tajemství se pomalu "odemyká", že víte, že už to opravdu jinak nejde. Ač je to těžké, protože to pandořiny skříňky se odemykají a vyplouvá na povrch všechno, co jste sami v sobě poctivě schovali a uzamkli. Vy, co to čtete, už s velkou pravděpodobností víte, proč je to potřeba. Proč je důležité jít do svého schovaného nitra, do těch zákoutí a postavit se čelem svým strachům. A možná jste také několikrát zažili pocit, že už to prostě nedáváte. Chcete pokračovat dál, ale je to tak náročné... 

Číst dál: Ach, jak si říct o pomoc... ?