Zodpovědnost je poslední dobou nějak moje časté téma. Zjistila jsem už, že zodpovědnost nemám jen a čistě pouze sama za sebe, ale jsme propojení na určité úrovni a tak se kousek ukrývá i ve vztahu k ostatním – cizím lidem.
Teď vyplouvá ještě jedno stinné téma sebelásky. Setkávám se s tím také poměrně často. Lidé hledající sebelásku. Ti, co na sobě pracují, meditují, chodí na semináře, konstelace, různé terapie apod.
Začnou se samozřejmě víc dívat na to, co cítí a podle toho se učí víc jednat. Poslouchají víc své „srdce“ a budují si dle toho i nové hranice, nová nastavení. Už se nenechávají tolik manipulovat.
Stalo se mi asi před rokem, že se mi objednal jeden klient. Můj známý. Ráno jsem kvůli němu vstala brzy, a jak jsem zapnula mobil, přišla mi sms, že se omlouvá, ale nevyspal se úplně nejlíp a tak nedorazí, protože to tak cítí. Odpověděla jsem mu, že to je sice hezké, ale mě tím připravil o místo pro někoho jiného a tím pádem o výdělek, když to udělal takto na poslední chvíli. Neodpověděl. Zjistila jsem, že nejen u mě už je na tzv. „černé listině“.
Toto je téma, které v posledních pár týdnech rozhýbalo mou vnitřní váhu, jenž tak ráda hledá zlatý střed. Jaký rozdíl je mezi tím, že někdo sdílí svoje trable, nebo že vám vyklopí "odpadkový koš" na hlavu? A proč se tím vlastně zabývat?
Protože v posledním čase je těch dramat opravdu hodně. Vidím, že předpovědi o tom, jak se svět rozděluje na dvě části, kde jedna bude pokračovat ve svých dramatech a katastrofách, a druhá přejde do nové energie, kde bude život v pořádku (zjednodušeně řečeno), se začíná stávat realitou.
Vnímám, že stojím jakoby mezi těmito dvěma světy, nakročená do "Nové Země" a už se nechci nechat stahovat zpět do dramat jiných, kde stejně nepomohu. Jen mi to bere moji vlastní sílu, a jak jsem zmínila - stahuje mě to zpět do staré energie.
Jenže jak neublížit lidem, kteří k vám přijdou vysypat své odpadky? Jsou to lidé velmi blízcí, lidé, na kterých vám záleží a také přijdou pocity - „Přece bych měla…“