Tak jak vzniká speciální pouto mezi matkou a dcerou, vznikají specifické vztahy i mezi matkou a synem, otcem a dcerou, otcem a synem, mezi sourozenci atd.

Jde ale jen o vztahy mezi dvěma osobami nebo je v tom něco víc?

Zrcadlí se v tom samozřejmě všechno, co zažili rodiče s vlastními rodiči a ti zas do toho vnášejí své zkušenosti ze svého dětství….

Řešila jsem dlouhá léta nějaký problém. Byl docela závažný. Zasahoval mi dost do života, ovlivňoval hlavně můj dobrý vztah s manželem. Žádný odborník si s tím nedokázal poradit. Už mi byla doporučena i hypnóza. Na tu jsem ale nenarazila. Posledních pár týdnů jsem si otázku „kde se to bere a proč“ dávala opravdu často s energií toho, že chci už konečně dostat odpověď. Cítila jsem, že se tento čas už blíží.

Byla jsem na sezení s mou duchovní učitelkou a svěřila jsem se jí. Myslela jsem si celou dobu, že tuto zátěž si „táhnu“ ze strany otce, i když jsem necítila, že bych s ním měla nějaký vnitřní konflikt. Byla jsem docela vyvedena z míry, když mi má poradkyně sdělila, že to mám ze strany matky. A také z minulých životů. Začala jsem to řešit u automatické kresby a tím se ledy pohnuly, protože začaly následovat další události…

Za několik dní na to jsem šla na masáž. K masérce, která nejen masíruje, ale i pozoruje tělo z hlediska částí jin jang a dokonce mívá i nějaké vize, které se týkají klienta. Zeptala se, jestli mám nějaký určitý problém – bolest, které části zad by se měla věnovat více. Odpověděla jsem, že mám problém s „mužskou“ částí, tzn. s pravou stranou. Masáž začala. Hmmm byla úžasná. Chrochtala jsem si blahem. K mému překvapení mi masérka řekla, že pravou stranu mám uvolněnou a v pohodě, ale že levou – ženskou stranu, mám hodně zatuhnutou. Věnovala hlavně čas trapézovým svalům, kde mě řekla, že sídlí i hněv.

To bylo podruhé, co mi bylo řečeno, že můj problém se táhne od ženského rodu.

Řekla mi ještě spoustu dalších zajímavých věcí a já cítila, že se konečně ten uzel začíná rozmotávat. Doma jsem si dala meditaci. A ta dokončila dílo… Za pomoci manžela, který mě při meditaci asi 2x vyrušil, se ve mně strhla lavina obrovské zlosti na mužské pokolení.

Vřelo to ve mně jak v sopce.

Začala jsem psát a psát. Bylo to doslova „vyblití“ se na papír. Nechápala jsem, kde se to ve mně bere. Manžela moc miluji, máme mezi sebou jen běžné spory, jako má každý. Vyběhla jsem z domu v teplákách a utíkala jsem k mamce. Musela jsem se dozvědět, jak to měla moje babička, prababička… Nikdy jsem se tím nezabývala, s rodinou se vlastně stýkám minimálně, když nepočítám tu nejbližší (rodiče a sourozenci). K mému překvapení jsem zjistila, že 8 z 10 žen v mojí rodině po matčině linii bylo s muži nešťastných, naštvaných, skončily jako alkoholičky, rozvedené, utrápené. Přitom to byly silné ženy a svým způsobem mužům vládly. Dvě ženy, co vím, byly se svým partnerem naprosto spokojené. Oba se nedožili 45. narozenin… Jejich manželky už si nikoho nenašly a zůstaly samy do konce života.

A tak jsem přišla na spoustu nových informací a teď může začít očista. I když to není lehké, jsem ráda, že jsem konečně našla svou odpověď.

Vztah není jen o dvou lidech. Mísí se do toho všechno, co nám bylo dáno do vínku z našich pokolení, od našich předků. Je dobré vědět, jak žili naši předci a vzít si z toho cenné informace do svého vlastního života. Neopakovat chyby druhých, zastavit to.