Od nejčtenějšího
Hodně jezdím autem. Většinou jezdím kratší vzdálenosti do 50 km denně. Častěji se setkávám na cestách s podobnými lidmi, kteří běžně jezdí autem do práce, ale potkávám i řidiče profesionály, kteří jezdí denně ještě mnohem více než já.
Dalo by se říci, že průměrně tak 95 % z mých cest se setkávám s řidiči, kteří udělají nějakou tu chybu. I mě se občas zadaří. Když jsem byla jednoho dne svědkem dost těžké nehody, uvědomila jsem si, že stačí setinka a člověku se naprosto změní život. A často se tomu nedá ani zabránit.
Co je to strach?
Napadne vás nejspíš, že něco nepříjemného, čemu je lepší se vyhnout, zbavit. Projevuje se psychicky ale i fyzicky. Dokonce bychom často řekli, že to je něco hodně negativního. Zkusme se na to ale podívat z jiného pohledu a jen si tak řekněte „Strach je pozitivní emoce“. Strach je totiž dobrý sluha, ale zlý pán. To je pro něj výstižnější. My z něho často negativní emoci děláme. Proč? Protože s ním neumíme jednat. Neumíme s ním naložit a máme ho spojený s něčím negativním, co jsme zažili, nebo co do nás kdo vložil. Přitom nevidíme, že negativní je ta daná konkrétní věc, které se bojíme, ne onen strach.