Dnes jsem byla inspirovaná k napsání článku jednou dámou, která se zabývá vztahy a sebeláskou. Napsala totiž, že často jí lidé říkají, proč si nechává za takovéto služby platit a nedělá je zadarmo...

Já se s tím totiž setkávám také.

Číst dál: Ty neděláš zadarmo?

Přidat komentář (0 Komentářů)

 

Když se řekne „naivita“, co se vám vybaví? Co si pod tímto pojmem představujeme? Přiznám se, často jsem toto slovo používala hlavně k mladším ročníkům, leckdy i sama k sobě. Ale mám pocit, že tak nějak mylně. Ona totiž není naivita jako naivita. Je tenká hranice mezi zdravým pohledem dítěte a naivním pohledem, který v sobě nemá notnou dávku životního moudra. Jenže v rámci našeho skvělého posuzování a odsuzování za naivitu považujeme každý názor vyřčený převážně mladšími lidmi, než jsme my sami. Proč ho považujeme za naivní? Protože nám přece dal život za vyučenou, že to, co jsme chtěli, jsme nedosáhli, protože ostatní nám zhatili plány, protože život je tak krutý, protože osud zasáhl a zákon přírody zafungoval jinak….

Číst dál: Jak neničit poslední střípky dětství

Přidat komentář (0 Komentářů)

Kde jsou moje hranice??

O hranicích - a teď nemyslím ty, mezi státy - slýcháváme vlastně už od malička. Nejdřív je přece museli rodiče nastavovat nám a často je nezajímalo, kde bychom je potřebovali mít my. Dnes je to také ožehavé téma, a to hlavně u výchovy právě dětí. Jak jim ty hranice nastavit, aby byly správně? Někdo dítka dusí už od mala příliš těsnými „ohrádkami“ a někde zas dětem dávají veškerou volnost, takže se pak děti mohou cítit dezorientované a že o ně nikdo nestojí. A tak si hranice začnou vynucovat. Jak? No přece tím, že na sebe upozorňují o to víc.

Je poměrně těžké umět nastavit své hranice i ty dětské tak, aby sloužily a přitom neomezovaly. Proč jsou hranice vlastně důležité? Přirovnala bych to k rybníku. Pokud jsou jeho hráze příliš malé, voda z nich přeteče a zaplaví vše kolem. Pokud jsou příliš vysoké, tzn., že vody je v ní většinou málo a tak se tam hůř žije rybám, ani vy se v tomto „blaťáku“ moc neosvěžíte, ani se tam vlastně nedostanete. Stává se nedostupným životu i všem kolem.

Číst dál: Ztratil/a jsem své hranice – Kdy? Kde? Jak?

Přidat komentář (0 Komentářů)

Všichni dobře známe přísloví: Člověk míní, pán Bůh mění… A tak i v našem týmu nás životní cesty po krátké době rozdělily. Možná jste si toho už sami všimli a já k tomu napsala i krátké vysvětlení na web, který v brzké době bude upraven tak, aby byly aktuální informace zobrazeny i tam.

Číst dál: Změna je život

Přidat komentář (0 Komentářů)

Před několik dny jsem šla s manželem na oběd. V restauraci bylo plno a tak dva číšníci nestíhali, oběd se nám protáhl. Já spěchala na schůzku, manžel do práce. Jídla jsme se dočkali a se spokojenými bříšky jsme odcházeli. Kousek od restaurace se naše cesta rozdělila.

Přišlo loučení.

Číst dál: Proč se stydíme za lásku?

Přidat komentář (0 Komentářů)