Zbláznila jsem se? Popletla jsem si čas? Ne tak docela. Proč v srpnu píšu o vánocích? Jakmile prázdniny skončí a my naskočíme opět do běžného období, čas začne letět jako blázen a my se ani nenadějeme a už na nás bude koukat z výloh vánoční výzdoba. Tedy já to tak alespoň mám, že jakmile začne září, přijde nový školní rok dcery, než se vzpamatujeme, jsou tu moje narozeniny (v říjnu), chvilku na to klepe na dveře Mikuláš a to už pomalu zdobíme stromek a počítám, jestli mám všechny dárky pod stromeček nakoupeny.

gift 548296 1280

Číst dál: A opět po roce jsou tu zase vánoce...

Je něco málo před půl nocí. Dnes je 7. den od počátku naší rekonstrukce kuchyně. Na tuto akci jsem byla připravená, odpočatá díky vánoční dovolené. I tak mě vyšťavila, i tak tu ale sedím a musím psát. Někdy totiž zažívám pocity, které určitě zná spousta lidí. Na svojí roční cestě jsem sice objevila v sobě ukrytou studnu, překypující energií od Boha, vesmíru či Vyšší moci, ale občas mám pocit, že tak nějak ztratím vědro, kterým bych si nabrala… Jsem hledající, co už ví, kde hledat, jen se to nenaučil využívat naplno. Možná tam to vědro je, jen někdo zhasnul a je tam tma jak tam, kam slunce nesvítí…

Číst dál: O hledání kyblíku