Je to asi tři roky, kdy jsem napsala eBook Cesta Dvojplamene k poutům minulosti (tento eBook byl přístupný v bonusové sekci na webu, ale po určitých mých osobních změnách jsem tuto sekci uzavřela. Ebook mám, pošlu ho jen soukromě, pokud by někdo chtěl). Dlouho jsem ho nečetla, tak si doslova nepamatuji přesný obsah. Bylo to ale o tom, jak se mi obrátil život vzhůru nohama, když jsem ve svém životě narazila na člověka, se kterým jsem měla (a ještě i mám) velmi hluboká karmická zatížení.


Vlastně bych mohla ještě více vysvětlit tento pojem, jenž je velmi často intenzivně škatulkovaný. V drtivé většině lidí (převážně tedy žen), je dvojplamen (DP) považován za velkou životní lásku. Za dokonalého partnera, který sebou ale nese spoustu bolesti. Je z mnoha stran idealizován, nebo stavěn na piedestal, že když potkáte svůj DP, tak jste se dostali na nejvyšší možný level ve svém životě.


Intenzivní to určitě je, hluboké, náročné, nakopávající ve všech pozitivních i negativních směrech, ale také je to něco, co bych neohraničovala a rozhodně neškatulkovala. A hlavně, nikdo nemá patent na to, určit, zda jde o DP nebo ne. Nic takového prostě neexistuje. A nejhorší na tom bývá, když se k tomuto člověk upne, jako k něčemu nejvíc důležitýmu ve svým životě. To je prostě past.

mensi1

Jak to bylo pro mě?

Číst dál: Cesta Dvojplamene… a jak to bylo dál?

Jsem naivní?

Mnohdy se setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že na změnu v životě nemají čas. I já jsem mluvila a cítila občas podobně. Nemají čas, protože mají spoustu povinností. Musí chodit do práce, z práce přijdou unavení domů a musí uklidit, uvařit, vyplet záhon, posekat trávník, opravit auto, přečíst si noviny, postarat se o rodinu, o psa, o rybičky, o dům/byt a pak se mrknout, co jde v televizi, protože mají pocit, že u televize si odpočinou vypnutím sebe sama. Nemají peníze na sebe-rozvíjení a doma na to nemají kdy, ani nemají čas na studium nebo četbu knih. Někteří na různé duchovní rozvoje říkají, že vypadají zajímavě, lákavě, ale je to pro jinou sortu lidí.

Číst dál: Jste věčný negativista?