„Obdivuji, jak to všechno zvládáš“, „Ty jsi tak silná, ty to zvládneš“, „Jak to děláš, že to zvládáš? Na tvém místě bych to nedala…“
Tyto věty slýchávám poslední dobou často. Vím, že jsou myšleny dobře a na podporu. Přesto někde hluboko ve mně se něco vzpouzelo. Něčím mě to naštvávalo a nikdy nevím, jak na tyto věty reagovat.
Prostě musím, co mi zbývá. Co na to odpovědět?
V posledních pár letech by se dalo říct, že se z meditace stal "boom" této doby. Jak by ne, má nespočet pozitivních výsledků. Dá se nastavit pro každého, může být velmi individuální a rozličná, přesto její přínosný výsledek je téměř vždy zaručen. Jen výjimečně se stává, že vám nic nepřinese. Ale setkávám se i s lidmi, kteří se jí bojí, tvrdí, že má svá temná zákoutí. Má?