„Obdivuji, jak to všechno zvládáš“, „Ty jsi tak silná, ty to zvládneš“, „Jak to děláš, že to zvládáš? Na tvém místě bych to nedala…“

Tyto věty slýchávám poslední dobou často. Vím, že jsou myšleny dobře a na podporu. Přesto někde hluboko ve mně se něco vzpouzelo. Něčím mě to naštvávalo a nikdy nevím, jak na tyto věty reagovat.

Prostě musím, co mi zbývá. Co na to odpovědět?

Musím? Opravdu musím?

Číst dál: Nejlepší věta podpory: Nemusíš to vydržet

Na naší cestě životem se střídají různá období. V těchto obdobích se nám jakoby náhodou připlete do cesty vždy nějaké téma, které jsme často nuceni řešit. V létě jsem například řešila svobodu. Zjistila jsem, jak si můžeme myslet, že žijeme volně a svobodně, ale vůbec tomu tak být nemusí. Našla jsem různá zákoutí, kde na nás číhá omezování v různých formách a my je jen přijali za „normální“. Zrovna nedávno jsem zas řešila souvislosti. Co všechno s čím, kde, jak… Je zajímavé sledovat cestičky, ještě zajímavější je hledat je a pak ta radost z objevení souvislostí v našem životě je sladkým darem nakonec. Ony totiž někdy ty cestičky jsou pěkně krkolomné a náročné.

Číst dál: O lásce a odpouštění, které ani smrt nezastavila