Není to tak dlouho, co jsem se jako žena cítila méněcenná. Slabší pohlaví, problémová. Např. když jsem po mateřské nastoupila na pracák, okamžitě jsem byla zařazena do rizikové skupiny, do skupiny de facto nezaměstnatelných. Mám doma malé dítě, kdo by mě chtěl zaměstnat, že?
Není to tak těžké nevážit si ženství, když od dětství slýcháváte, jak jsou holky slabší, nemožný, neumí řídit, jen brečí, měly by stát u plotny a starat se o děti a manžela... Od žen v příbuzenstvu jsem v období dospívání vyslechla „rady“, jak nemám spěchat na měsíčky, pak je to velká otrava a nezbavím se jich až tak do 50 let. Jak má holčička přijmout své ženství? Jak má najít svou krásu?
Stává se mi, že při „představování“ setkávání Čaje o šesté nestačí ani krátké vysvětlení, že toto setkání je o lidech v kruhu, o sdílení pocitů, myšlenek a nápadů. Dál mají lidé ve tváři nechápající výraz a skoro žádné zaujetí. Tak jsem se rozhodla napsat pro ty, které to zajímá, tento krátký článek na vysvětlenou, proč toto setkání a co to vlastně tedy je ten Čaj o šesté a lidský kruh.
Zní to možná jako nějaký kousek v cirkuse a pro mnohé, jak jsem zjistila, je tento pojem zcela neznámý. Tak jako ženský nebo mužský kruh, kde se setkávají jen ženy/muži. Lidský je o setkání jak mužů, tak žen prostě a jednoduše v kruhu. Kruh má více významů. Například spojuje, uzavírá a zesiluje energii, je nekonečný. Nikdo není „v čele“, každý má svoje rovnocenné místo. Tento způsob se používá už tisíce let ne jen tak pro nic za nic.