Asi se k tomuto tématu budu neustále vracet, asi proto, že je a bude součástí mého života. Když jsem napsala článek O lásce a odpouštění, které ani smrt nezastavila, říkala jsem si, že s tímto článkem jdu opravdu s kůží na trh. Nejen tedy s mou. Jsem jako každý jiný člověk, stále uvažuji, i když už si to uvědomuji, nad tím, co si o tom pomyslí druzí… Málokdy mě to ale zastaví a své výlevy přesto zveřejním :-D. Včera jsem tak přemýšlela, že kdyby si tento článek přečetl nejen psychiatr, ale i člověk, který těmto věcem nevěří, asi by si řekli, že patřím do blázince. A abych pravdu řekla, při druhém relapsu mého manžela jsem si to myslela taky.