Od nejčtenějšího
Přiznám se, že pro mě jako člověka pocházejícího z ortodoxní katolické rodiny, slova jako stigmata nebo stigmatizace ve mně donedávna evokovala něco zvláštního, neuvěřitelného. Měla jsem pocit, že stigmatizovaný člověk musí být něčím významný, zázračný, tajemný prostě jiný a odlišný než normální smrtelníci. Ale to bylo, jak jsem už řekla, do nedávné doby.
Dnes mám naopak dojem, že stigmatizace spíše omezuje, než vymezuje a rozhodně nevyvolává tichou pietní úctu. Dnes ji vnímám daleko víc jako opovrhování a ponižování. Nevěříte?
Teď se možná s podobnými informacemi roztrhne pytel a všichni se budou předhánět v zážitcích, jak to probíhalo. Vezmu to z trochu jiné strany.
Co je to šišinka už dnes asi většina lidí ví. Známější je ale asi název epifýza. Je to taková malinká část našeho mozku, která má ale na starost velké věci. A také se říká, že má přímý vliv na naše "třetí oko". Šišinku už vlastně naznačovali v Egyptě, takové to namalované oko, viz obrázek (je to jakoby průřez šišinkou).
Hlavní úlohou je tvorba melatoninu. Na internetu se mi i líbilo vysvětlení na příkladu zvířat. Že zvíře, které žije v pásmu, kde se střídá roční období, tak podle zrovna této části mozku začne nabírat nebo shazovat srst, či se pářit. Je to most mezi přírodou a zvířetem a tak vše běží v souladu.