Přiznám se, že pro mě jako člověka pocházejícího z ortodoxní katolické rodiny, slova jako stigmata nebo stigmatizace ve mně donedávna evokovala něco zvláštního, neuvěřitelného. Měla jsem pocit, že stigmatizovaný člověk musí být něčím významný, zázračný, tajemný prostě jiný a odlišný než normální smrtelníci. Ale to bylo, jak jsem už řekla, do nedávné doby.

Dnes mám naopak dojem, že stigmatizace spíše omezuje, než vymezuje a rozhodně nevyvolává tichou pietní úctu. Dnes ji vnímám daleko víc jako opovrhování a ponižování. Nevěříte?tree 753069 1280

Číst dál: Co je to stigmatizace?

Jsem naivní?

Mnohdy se setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že na změnu v životě nemají čas. I já jsem mluvila a cítila občas podobně. Nemají čas, protože mají spoustu povinností. Musí chodit do práce, z práce přijdou unavení domů a musí uklidit, uvařit, vyplet záhon, posekat trávník, opravit auto, přečíst si noviny, postarat se o rodinu, o psa, o rybičky, o dům/byt a pak se mrknout, co jde v televizi, protože mají pocit, že u televize si odpočinou vypnutím sebe sama. Nemají peníze na sebe-rozvíjení a doma na to nemají kdy, ani nemají čas na studium nebo četbu knih. Někteří na různé duchovní rozvoje říkají, že vypadají zajímavě, lákavě, ale je to pro jinou sortu lidí.

Číst dál: Jste věčný negativista?