Posledních pár dní mi život do cesty posílá zajímavá ponaučení. Téma se „jakoby“ náhodou točí kolem lidské svobody. Za posledních pár dní jsem procestovala stovky kilometrů a poznala plno nových lidí, všude jsem viděla různé fáze nesvobody. Určitě i já v takovém prostředí vyrůstala a bohužel nějakou tu dávku nesvobody šířím dál. Omezování v různých stupních na nás číhá ze všech koutů, aniž bysme si uvědomovali, jak naše mysl to přijala za normální. Poznala jsem hned několik různých druhů této nesvobody.
Když se zamyslíte nad nadpisem, dokážete odpovědět na všechny tři věty: Kdo jsem, odkud přicházím a kam jdu? Já osobně většinou zapomínám na to „kdo jsem“, protože se často dívám na to, čím být nechci a čím být chci. A jak se tak urputně snažím být čím nejsem a směřovat k tomu, čím chci být, zapomenu pak i kam směřuji :-D. Trochu zamotané, že?