Byla jednou jedna malá holčička jménem Eliška. Eliška byla velmi šikovná. Musela, protože v ranném věku dostala na starosti i své mladší sourozence a vlastně brzy i celou domácnost. Eliška často pracovala do vypětí sil, snažila se zvládat všechno, co zvládají dospělí, s hlavním cílem zaujmout svoje rodiče a dostat pochvalu, lásku. Té se jí skoro nedostalo, spíše naopak, čím více zvládala, tím více na ni bylo kladeno nároků. Jediné dny, kdy si mohla odpočinout, byly dny u nemoci. Ne u rýmy, nebo nachlazení, u nemoci, která člověka doslova uváže na postel. A pokud nemohla uniknout do nemoci, tak unikala do říše své fantazie.

Číst dál: "Pohádka o Elišce"

Když se zamyslíte nad nadpisem, dokážete odpovědět na všechny tři věty: Kdo jsem, odkud přicházím a kam jdu? Já osobně většinou zapomínám na to „kdo jsem“, protože se často dívám na to, čím být nechci a čím být chci. A jak se tak urputně snažím být čím nejsem a směřovat k tomu, čím chci být, zapomenu pak i kam směřuji :-D. Trochu zamotané, že?

Číst dál: Nezapomínáte na to, kdo jste, odkud jste a kam jdete...?