Napadne vás nejspíš, že něco nepříjemného, čemu je lepší se vyhnout, zbavit. Projevuje se psychicky ale i fyzicky. Dokonce bychom často řekli, že to je něco hodně negativního. Zkusme se na to ale podívat z jiného pohledu a jen si tak řekněte „Strach je pozitivní emoce“. Strach je totiž dobrý sluha, ale zlý pán. To je pro něj výstižnější. My z něho často negativní emoci děláme. Proč? Protože s ním neumíme jednat. Neumíme s ním naložit a máme ho spojený s něčím negativním, co jsme zažili, nebo co do nás kdo vložil. Přitom nevidíme, že negativní je ta daná konkrétní věc, které se bojíme, ne onen strach.
Na otázku kdo jsem já si často mnoho lidí nedokáže odpovědět. Možná jsme si ji ani nikdy nepoložili. Co vás tedy napadne když si položíte otázku: Kdo jsem já? A co vlastně znamená nalezení sebe sama? Já je souhrnem všech dějů a myšlenkových pochodů. Nalezení sebe sama znamená, že nacházíme sebe mimo svoje děje a stavy mysli. Vše, co člověk tvoří v realitě, nejprve tvoří ve své hlavě. Teprve po tom se vše realizuje v materiálním světě. Proč není napsáno ve skutečnosti? Skutečnost je totální harmonie mezi myslí a světem, který je kolem nás. Kdo cítí pocit disharmonie ve svém životě a zmatek, chce utíkat od skutečnosti co nejdál.