Když jsem se vydala na cestu mého povolání "průvodce" v duchovním rozvoji, bylo to jako jít do tmy a mlhy. Neměla jsem ponětí co a jak dělat, abych obstála všechny nástrahy. Ale už to, že jsem udělala ten první krok vpřed bylo zdoláním, pro mě, docela velké propasti. Od zaměstnání k novému povolání jsem totiž měla pocit, že je opravdu velká propast. A já se vydala skrze tuto díru. Cesta není vždy růžová procházka, ale za tuto dobu mě už naučila spoustu nových věcí. I to, jak snázeji zdolávat překážky a klacky pod nohama. 

Na co všechno jsem při této cestě přišla?

Na moje poslání v tomto čase. Píši teď, protože toto poslání se může po nějakém čase zase změnit. Na počátku této cesty jsem vyšla do světa s nabídkou setkávání v kruhu. Měla jsem a mám k tomu několik důvodů. Jde o to, že často bychom moc rádi šli na nějaký seminář. Cítíme, jak nás každý z těchto seminářů někam posune. Jenže jsou většinou na několik dní a tímpádem za vyšší cenu. Setkání s lidmi, témata a to vše nám život harmonizuje, projasňuje, naplňuje a posilňuje. Jenže můžete si dovolit tento čas? Proto jsem vymyslela Čaje o šesté. Při kliknutí se dozvíte o tomto setkání víc, i o tom, proč se mi tato setkávání stále tak líbí. 

Vzhledem k tomu, že jsem nezačínala sama, měla jsem k sobě na kratičkou dobu parťačku, která vedla meditace, tak jsem přenechala tuto parketu jí. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych je vedla já sama. Ale když se naše cesty rozešly, nebyl kdo by meditace prováděl. Protože jsem si v tomto našla svůj vlastní styl a zjistila jsem, že je třeba, aby si každý ten svůj objevil, začala jsem pořádat Duchovní putování. Tady se toto poselství snažím předat i s tou krásou a vlastním účelem meditací. 

A po další krátké době jsem objevila automatickou kresbu. To je úžasná pomůcka v řešení mnoha výzev mnoha způsoby. Nejdřív jsem si udělala jeden kurz a začala jsem toto umění předávat dál. Pak přišel kurz další a moje zkušenosti se o hodně prohloubily. Stejně tak se prohloubila moje chuť malovat a vykreslovat si všechno možné. Kurz se uchytil a už začíná běžet jeho několikáté pokračování. Také má formu kurzu na díly, kurzu na víkend a kurzu osobního. 

Jako poslední na mojí cestě mě potkala vize nová, poměrně nedávná. Zatím ji teprve zavádím do praxe. Když mě tato vize napadla, poskočila jsem velkou radostí. Uvnitř mého srdce vybuchla sopka energie. Naučila jsem se ale, že nadšení může vyprchat a tak jsem ještě vyčkávala, zda to nebyl opravdu jen takový výbuch, po kterém vše rychle utichne. Neutichlo. Tato idea mě stále naplňuje radostí a novým elánem. 

Chci propojovat lidi

Co to znamená? Chci být spojníkem pro všechny, kteří se ocitli na cestě osobního i duchovního růstu. Jak? Mnoha způsoby. Jedna z forem jsou hosté na Čaji o šesté. To je ta nejmenší. Další způsob je nabízená spolupráce v mém centru. Ta už také funguje. Další, tou největší, je pořádání velkých akcí. Na tu se teprve připravuji. Prozatím mám zkušenost s Piknikem mezi Nebem a Zemí, kam přišlo úžasných cca 80 lidiček. 

Jak to bude pokračovat? 

To ví jen Pán Bůh. Vždy mě něčím překvapí :-).

Ač jsem měla už pocit, že toho dělám hodně, pokračování se koná - od června 2016 můžete začít chodit užívat si celostní péči o tělo - kranio-sakrální terapii. Hodně moc mě baví, hýčkat vás toutu velmi příjemnou metodou, odstraňující psychické i fyzické bloky v těle a tím pomoci celé vaší bytosti se restartovat a nastartovat se pro nové začátky.

A proto také vím, že tímto moje cesta nemusí skončit a kdo ví, kam mě ještě "vítr" zavane.