V dnešní době se možnost svého vlastního rozvíjení rozšiřuje o nové a nové metody. A tak se automatická kresba začala dostávat do širšího povědomí. Jenže ona není zas tak nová, používá se už poměrně dlouho, jen se nedostala prozatím k tolika lidem. Dnes se s ní doslova roztrhl pytel, ale i když název na vás kouká z různých částí světa (hlavně internetu), netušíte vlastně co to je?

Ani já to ještě před dvěma lety nevěděla a teorie získané z internetu se od sebe velmi lišily. Je to proto, že způsobů a metod, které automatická kresba používá je nesčetně mnoho. A tak vám zkusím alespoň nějak všeobecně vysvětlit, oč se jedná, ale teorie je stále jen teorie, nejlepší je si tuto kouzelnou metodu prostě vyzkoušet.

Číst dál: Automatická kresba pod lupou

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnes jsem vyřešila můj oběd tím, že jsem si tady kousek od domu zašla po dlouhé době koupit grilované kuře.
Chtěla jsem jen 1/4 a tak se pán ptal, jaký chci kousek - prsíčko nebo stehýnko.

Já mám ráda obě, je mi to jedno a tak jsem mu to řekla. On se ještě zeptal, že mi dá to, co mám raději a já na to odpověděla: "Já sním všechno, je mi to opravdu jedno..."

Dal mi stehýnko, které tam asi sušil od rána, protože poživatelného masa na tom je opravdu pomálu... Sama jsem si o to řekla...
Takže příště, až se tam zas za dlouho ukážu pro lenost vařit si, budu hlásit: "chci pěkně vypečený VELKÝ kus!" :-D

A teď si jdu namazat chleba s máslem na dojezení... :-)

Přidat komentář (0 Komentářů)

Hodně jezdím autem. Většinou jezdím kratší vzdálenosti do 50 km denně. Častěji se setkávám na cestách s podobnými lidmi, kteří běžně jezdí autem do práce, ale potkávám i řidiče profesionály, kteří jezdí denně ještě mnohem více než já.

Dalo by se říci, že průměrně tak 95 % z mých cest se setkávám s řidiči, kteří udělají nějakou tu chybu. I mě se občas zadaří. Když jsem byla jednoho dne svědkem dost těžké nehody, uvědomila jsem si, že stačí setinka a člověku se naprosto změní život. A často se tomu nedá ani zabránit.

Číst dál: Zvířata jako vyslanci andělů

Přidat komentář (0 Komentářů)

Ach to naše ego. Už si myslíme, jak nás neřídí a ejhle, ani to leckdy nevnímáme a promlouvá za nás.

V oblasti duchovního rozvoje se setkávám s různými lidmi. Většinou s pokornými, ti, kteří vědí, že učit se duchovně a osobně růst, trvá celý život, a to nejen ten jeden...

Ale také jsem už potkala pár duší, které dávaly najevo, jak jsou už daleko, jak vlastně ví víc, ví líp a už mají vše ozkoušené a jsou nad věcí. Jak jste ještě tolik pozadu oproti nim. A vlastně většina lidí je ještě „na začátku“.

Ach to ego! Je opravdu šikovné a dokáže nás hezky obalamutit.

Když je někdo opravdu hodně daleko na cestě osobním a duchovním rozvojem, nedává to najevo, nepovyšuje se nad ostatní. Nepotřebuje to svoje ego "krmit". Jeden z takových vzorů (pro mě) – Mooji.

Nenechte se zmást ani egem svým ani egem ostatních ;-).

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnešní článek je víceméně k zamyšlení. Každý na toto téma bude mít nejspíš jiný názor, jinou zkušenost. Určitě ale rozvíří tok myšlenek, tak jak se to stalo mě. Už ani nevím, jak jsem k tomuto tématu přišla. Prostě mě to najednou napadlo. Moje hlava je občas zkrátka továrna na myšlenky.

Číst dál: Rozvedli byste se se svým dítětem?

Přidat komentář (0 Komentářů)