Hodně jezdím autem. Většinou jezdím kratší vzdálenosti do 50 km denně. Častěji se setkávám na cestách s podobnými lidmi, kteří běžně jezdí autem do práce, ale potkávám i řidiče profesionály, kteří jezdí denně ještě mnohem více než já.

Dalo by se říci, že průměrně tak 95 % z mých cest se setkávám s řidiči, kteří udělají nějakou tu chybu. I mě se občas zadaří. Když jsem byla jednoho dne svědkem dost těžké nehody, uvědomila jsem si, že stačí setinka a člověku se naprosto změní život. A často se tomu nedá ani zabránit.

Od té doby jsem se bála jezdit. Došlo mi, že i když já budu řídit sebelíp, stačí potkat někoho, kdo udělá malinkatou chybu a oba za to můžeme draze zaplatit. Kdo se bojí, nesmí do lesa a tak, protože se řízení nevyhnu, musela jsem se přestat bát. Aspoň ne tedy tolik. Hned po této nehodě jsem musela řídit a ujet dalších asi 30 km, takže jsem potřebovala se svým strachem okamžitě něco udělat. Sžila jsem se s ním. Co jiného mi zbylo. Časem se to spravilo a také jezdím opatrněji. Nehody nejsou náhody, pokud nějaká přijde, „přivolala“ jsem si ji sama. A tak se snažím žít tak, abych žádnou nehodu nepotřebovala.

Ale konečně ke zvířátkům.

Jak vnímáte zvířata na cestách? Jak vnímáte znamení a poselství, které nám nesou? Nevěřím na to, že když mi přejde černá kočka přes cestu, budu mít smůlu. Ale věřím, že když potkám zvíře na cestě – nějakým způsobem moji cestu ovlivní svou přítomností, může mi tím něco signalizovat. Když vidím, že se někde u cesty na louce pasou koně, neovlivní mě to.

Co myslím tím vlivem zvířete?

Jde o srážky, jde o dupnutí na brzdu, o přeběhnutí přes cestu, které mě omezí, nebo neobvyklé postoje zvířat. Taky jde o potkání se se zvířetem, které běžně neuvidíte (např. jezevec). A také když něco řeším a ptám se „těch nahoře“, pak po cestě domů potkám nějaké zvíře, může v jejich symbolu být odpověď na mou otázku. Bydlím v lese, takže rozmanitost zvířat je tu velká. Zvláštní na tom je, že někdy nepotkám ani jedno, jindy potkám třeba jen prasátka, jindy jen lišku a někdy jich vidím spoustu.

Tak jako tak, největší moji poslové a vyslanci andělů strážných na cestách, jsou pro mě ptáci.

Stalo se mi už několikrát, že jsem skoro narazila na malé „sebevrahy“ vrhající se těsně před mé čelní sklo. Jednou to byl třeba datel. Kousek od našeho města, ještě v lese. Datel s červenou hlavičkou – doktor lesa, udělal na mě boční nálet zprava, před autem se otočil na mě a já v tu ránu dupala na brzdu. Byl poměrně velký, do čelního skla (které je už naprasknuté) jsem nechtěla náraz v 80 km rychlosti riskovat. On se zvedl a jen se lehce otřel o střechu. Jestli přežil nevím. Vzápětí jsem zjistila, že riskoval život pro ten můj a dceřin. Pár metrů na to se proti nám vyřítilo auto tak stokilometrovou rychlostí. Očividně nezvládl rychlost a najel v zatáčce úplně do protisměru. Být tam o sekundu dvě dřív, čelní srážka by byla nevyhnutelná. Děkuji pane datle!

Zpráva od kosa

V létě jsem měla seminář kousek od Jihlavy. Jela jsem tam autem a po práci měl za mnou dojet manžel autobusem do Jihlavy. Já ho tam měla vyzvednout. Navigaci nepoužívám, čtu dobře v mapách a líp to procvičuje mozek. Nastudovala jsem si asi 15 kilometrovou trasu a vyrazila jsem raději v předstihu, jako vždy. Jenže jak jistě víte, tento rok se roztrhl pytel s objížďkami a rozkopanými cestami. A tak jsem se dostala na jednu objížďku, na druhou a v době, kdy už jsem měla být v Jihlavě, jsem byla někde v půli cesty neznámo kam. Kousek za jednou dědinkou mi přeletěl pták přes cestu. Ale v tak těsné blízkosti, že jsem musela přibrzdit. V tom jsem věděla, že něco je špatně. Zpomalila jsem, ale na cestě se nic nedělo. Raději jsem zastavila. Otevřela mapu a podle poslední dědiny jsem hledala, kde to vlastně jsem. Jela jsem úplně na opačnou stranu, než jsem měla jet. Zajížďka byla už asi 5 km. Poděkovala jsem kosákovi, otočila jsem se a jela jsem zpět. Do Jihlavy jsem dojela právě včas.

Toto jsou jen dva případy ze spoustu dalších. Ptáčci mi kolikrát zbrzdili cestu a nikdy to nebylo jen tak, náhodně, pro nic za nic. Mám je za vyslance andělů strážných, za znamení na mých cestách. Obětují i svůj život, aby ochránili ten můj. Děkuji!!

Takže šoférům zdar a vnímejte vaše posly na cestách, může vám to zachránit život. ;-)

0
0
0
s2sdefault