Taky se vám stalo, že jste dlouho přemýšleli nad nějakým problémem a stále jste nemohli najít řešení? A pak po nějaké době, ejhle, našlo se řešení a rovnou dvojí. Obě ta řešení byla suprová a vy jste si pro sebe řekli: Jooo!!! Teď jsem dostala odměnu za své dlouhé hledání a přemýšlení, a děkujete Bohu, Vesmíru, Universu nebo v co věříte? Radujete se z výhod obou těchto řešení a říkáte si, když úplně nevyjde jedno, pak mám přece ještě to druhé! Je vám dobře u srdíčka a jste šťastni, jak jste konečně na svou tehdejší zapeklitou situaci vyzráli. Ale pak se něco stane a někdo nebo něco vás začne tlačit do výběru jen jedné varianty. Jak je vám to příjemné?

direction 255294 1280

Zažila jsem totiž tuhle situaci na vlastní kůži a stálo mě dost sil ji ustát a pak hlavně přijmout.

Tři roky jsem hledala práci. Vzhledem k tomu, že jsem z těch tří let rok promarodila a získala jsem status osoby zdravotně znevýhodněné, to bylo o to víc obtížnější. Ale pak najednou, světe div se, přišly nabídky dvě! Jedna lukrativnější, druhá příjemnější. Ovšem obě překvapivé, zajímavé a velice lákavé! Dlouho jsem se nerozmýšlela a skočila jsem po obou zaměstnáních a prožívala jsem si výše jmenované pocity. Vděčnost Bohu, že mě konečně odměnil za tak dlouhé čekání a taky pocit jistoty, že teď už to bude jen lepší, protože mám sichr dvou zaměstnání. Když mi v tom lukrativnějším zaměstnání zaplatili kurz abych mohla svou práci zvládat lépe, byla jsem unešena. Navštěvovala jsem kurz, mezitím jsem se zaučovala v druhém zaměstnání a libovala si, jak budu pomáhat druhým a taky sobě k lepšímu životu. Přece si zasloužíme žít v klidu a pohodě všichni!

Jenže najednou mému lukrativnějšímu zaměstnavateli začalo vadit, že pracuju ještě v jiném zaměstnání.

woman 775656 1280Těsně před ukončením kurzu na mě začal tlačit, ať se rozhodnu jen pro jednu společnost, jinak se mnou nemohou podepsat spolupráci. To pro mě byl šok. Co teď? Nechápala jsem, proč tahle situace nastala a už vůbec jsem nevěděla, jak se rozhodnout. Nejdřív jsem to zkusila s kompromisem. Pracovala bych u lukrativní společnosti na půl úvazek a u té druhé na DPP. Neuspěla jsem. Dál mě tlačili do rozhodnutí. A tak jsem musela do přírody – tam totiž vždy najdu potřebný klid a dojdu tam na řešení různých potíží – kde jsem se ptala svého srdce, jak to vidí dál. Uvědomila jsem si, že lukrativní práce je zajímavá a já jsem vděčná za možnost absolvování kurzu, ale ta druhá možnost mě naplňovala radostí a dávala mi pokoj a uspokojení. Sice nebyla až tak dobře placená, ale já se do zaměstnání těšila. Na práci ale i na kolegy.

Hádáte správně. Zvolila jsem tu druhou variantu, ačkoliv jsem si zavřela cestu k většímu příjmu a taky k možnosti se případně vrátit. Jenže ten klid a radost v srdci se nedá ničím nahradit. Navíc se v mém zvoleném zaměstnání začíná řešit zvýšení mého úvazku a tím i platu, takže kdoví? :-)

Mě tato situace dala velké ponaučení pro život. Člověk si má jít za tím, co ho těší a naplňuje a nemá taktizovat. Osud mu to, po čem touží a co cítí, že je jeho poslání, rád dá ale je třeba být k sobě a ostatním fér. Nehledat si "zadní vrátka" a neřešit jen finanční výhody. Vesmír je štědrý a plný hojnosti a má rád rovnováhu ve všem. Já věřím, že když budu pracovat s nadšením, láskou a pochopením pro lidi –což cítím jako své poslání- dostanu prostředky, abych i já byla spokojená.

Máte podobnou zkušenost?

 

 

Autor: Marie Hodaňová

0
0
0
s2sdefault

Komentáře vytvořeny pomocí CComment