Tyto otázky často potkávám ve svém životě. Mě osobně se stále dotýkají, ale změna do mého života už začala přicházet a moje sebevědomí začalo růst, a to docela rychle. Ale vezmeme to hezky popořádku.

Znáte ten pocit, když se máte postavit sami za sebe, tak se vám začnou klepat ruce, je vám divně u žaludku, je vám najednou zima a v nejhorším případě začnete mít v hlavě „tmu“? Prostě dojdou argumenty? Čtěte dál, tento článek se vás týká.

Sebevědomí nebo sebedůvěra?

Jaký je v tom rozdíl? Rozdělme si tyto dvě slova na půlku: sebe vědomí, sebe důvěra. Vidíte ten rozdíl? Uvědomovat si sám sebe je přeci jen trochu odlišné než si důvěřovat. Ale to nevadí, protože mezi těmito pojmy je velká spolupráce, jedno bez druhého vlastně neexistuje. Jakmile si totiž začnete více uvědomovat sami sebe, začnete řešit i sebedůvěru. Když roste jedno, roste i druhé.

Sebevědomí i sebedůvěra je stav mysli, které ovládá i tělo.

Ano, ovládá. Já měla sebevědomí velmi velmi nízko. Od puberty mám křivou páteř. Mám skoliózu, a kdo ví, co ještě. Hrozil mi i krunýř. Recept na tyto kulatá záda je jednoduchý: těžká aktovka do školy, můj otec, který měl podobný problém (i se sebevědomím samozřejmě) a moje pošramocené sebevědomí a sebedůvěra z problémů, které ke mně přišly už od třetí třídy základní školy. Také jsem byla jako dítě trochu odstrčená na druhou kolej, v době mého narození moji rodiče svépomocí stavěli dům, takže času na mimino zbývalo pomálu, stavba trvala 4 roky.

Jsou i horší případy

Horší je, když vám vaše nízká sebedůvěra začne ovlivňovat život mnohem hůř. Např. žijete s člověkem, který vás jen využívá. Děláte pro něj to, co byste chtěli, aby dělal on pro vás, ale on to bere jako samozřejmost a jako samozřejmost bere i to, že on to dělat nemusí. Možná si myslíte, že se toto týká především žen, protože se často řeší téma domácího fyzického či psychického násilí. Někdy si to ta žena ani neuvědomuje, že v něčem takovém žije. Bere to jako za normál. Takže muž si dělá co chce, kdy chce, jak chce a s kým chce, ale běda, jak to začne dělat žena. A nedejbože, když si dělá co chce ona a přitom není navařeno, uklizeno, děti řvou a pes chce jít ven čůrat…

Kdo je v tomto vztahu bez sebevědomí a bez sebedůvěry?

 

Co myslíte, muži, co tyto ženy takto „ničí“, mají to sebevědomí kde? Odpovím vám jednoduše - na minimálně stejné úrovni, protože si takto uměle a svojí fyzickou převahou dokazují, že jsou pány situace. Nedokáží si srovnat sebevědomí sami, tak používají svou agresivitu a lidi, slabší než jsou oni, aby si uměle vytvořili vyšší laťku svého malého sebevědomí. Vrána k vráně….

Já například zažila několikrát šikanu. Bylo to poprvé ze strany učitelky, byla jsem ve třetí třídě základní školy. Obrana 10 leté holčičky neexistovala. Netušila jsem jak. Ani jsem netušila, že jde o šikanu. Když se snažila něco řešit mamka, situace se ještě zhoršila. Tuto učitelku jsem měla jeden rok. Jeden rok psychického teroru a ponižování. Na fotce ve třetí třídě to křičím do světa. Museli byste ji vidět, stojím ve vytahaném svetru, ruce schované v rukávech, přikrčená ramena, ledabylý úsměv a neučesané vlasy. Další šikana mě čekala na druhém stupni základky, tentokrát od spolužáků. Třídní učitelka si na mě zasedla, takže žádná pomoc. Od ní by se její menší teror dal zvládnout, ale ne poslouchání neustálých přívalů nadávek a různých přezdívek od spolužáků. A do třetice jsem šikanu zažila v posledním zaměstnání. Tam si na mě své vnitřní konflikty léčila moje vedoucí tak důkladně, až jsem začala mít zdravotní problémy a doslova jsem z tohoto zaměstnání utekla. Ani v jednom z případů jsem se za sebe nedokázala postavit. Až teď.

Lidé s malou sebedůvěrou se často stávají oběťmi lidí se stejně nízkou nebo jen o málinko vyšší sebedůvěrou. Někdo totiž svou nízkou sebedůvěru nedokáže nijak řešit, stoupne si do role oběti a někdo pro změnu svoje komplexy řeší v roli tyrana. Ten, kdo má sebevědomí v pořádku, nepotřebuje ponižovat druhé a dokáže se postavit i agresorům a ubránit se. Podle čeho se to tak ale rozděluje?

Velká role povahy

Kde vzniká sebedůvěra? Naučíme se ji ve výchovném prostředí. Myslím tím rodinu, školku, školu. Učíme se jí jako malé děti. Pokud máme zdravou sebedůvěru, je velká šance, že už ji nic nezlomí, a to už zhruba od puberty. Nejvíce se totiž do života naučíme zhruba do 7 let. Co do nás svět vloží do tohoto období, to je základem pro náš další život. Samozřejmě se náš život utváří podle událostí dál, ale tady máme prostě základ. Třeba se ale ptáte, jak je možné, že i sourozenci, vyrůstající ve stejné rodině, chodící do stejné školy, mají jiné základy? V tomto případě hraje velkou roli povaha. S tou se opravdu rodíme. Povaha rozhoduje o tom, jak přijmeme informace z vnějšího světa. Jak zpracujeme chování rodičů, rodiny, přátel, učitelů atd. Takže vliv okolního světa v našem vývinu s povahou, tvoří rovnici toho, jak se učíme žít, jak později reagujeme na podněty. Jak dlouho nám trvá přijít na správná řešení. Troufám si říct, že povaha je velice úzce spojená s naší duší. Prostě duši nepředěláte. Nedá se říct, že povahu zdědíte. Myslím tím fyzicky. Hodně se dnes svádí kde co na geny. Jenže i to má dvě strany mince.

Zamotám vám hlavu genetikou smile

Všeobecně na rovině duchovního růstu se traduje, že jsme děti našich předků, že jsme všichni na celém světě propojeni. Ale na druhou stranu, svádět každé naše „vybočení“, fyzické či psychické, na genetiku, taky není úplně to pravé ořechové. Jak jsem psala na začátku, mám kulatá záda. „No to víte, zdědila jsem to po otci…“. Kde jsem se tuto větu naučila? Od svého okolí. „Tys to prostě zdědila, co?“ Ne. I když můj otec má hodně podobné problémy s páteří, má také podobnou příčinu tohoto zakřivení, jako já. Ano, nízké sebevědomí. Je to tíha života, která nám dopadá na ramena. Tak se to doslova píše v některých publikacích o duchovních příčinách našich chorob. Je to neunesení nějaké situace a většinou je to spojeno právě s nízkou sebedůvěrou.

Článek už mi nabírá velkých rozměrů a ještě jsem se nedostala k tomu, jak z toho vlastně ven. Je to téma, které je opravdu těžké, hodně ovlivňující kvalitu našeho života.

Takže jaké jsou pomůcky a postupy?

Prvním krokem k navýšení sebedůvěry je uvědomění. Jakmile se začnete ptát, jak si sebedůvěru zvednout, můžete dostat spoustu odpovědí, návodů, příkladů, JENŽE pokud si neuvědomíte, že změna může přijít jen a jen z vaší pouhé myšlenky, pak vám tyto odpovědi mohou být k ničemu. Často se nezmění AŽ se změní ten druhý, AŽ ukončíte školu, AŽ změníte zaměstnání, AŽ se zbavíte partnera, AŽ zhubnete…

První je tedy uvědomění, že pokud to chci změnit, jde o změnu pouhou myšlenkou. Mou myšlenkou. Je potřeba změnit myšlení. Moje myšlení. Ne nikoho jiného. U každé změny se začíná u sebe. To uvědomění je, že já mám právo na krásný život, že já mám v sobě sílu, která mění můj svět. Uvědomění, že se můžu milovat a to takovou, jaká jsem. Je potřeba si odpustit to, že jsem něco pohnojila. A světe div se, zní to divně, ale pomáhá v tom jednoduché cvičení, jestli si dobře vzpomínám, popisuje ho Louis Hay ve své knížce Miluj svůj život (vřele doporučuju pro navýšení sebevědomí i sebedůvěry), a tím je stoupnout si před zrcadlo, usmát se na sebe, dívat si do očí a říct si „Maruško (dosaďte své jméno), mám tě moc ráda/miluji tě.“ Pokud toto nezvládnete, řekněte si „I tak, se můžu mít ráda.“ Poprvé jsem si připadala divně. Spousta lidí toto „poprvé“ ani nezvládne. Jakmile to zvládnete, říkejte si to tak často, jak jen to půjde. Třeba pokaždé, když projdete kolem zrcadla. Když to bude někde mezi lidmi, řekněte si to v duchu.

Toto je jeden z dobrých začátků. Jak dál pokračovat by bylo na dlouhé psaní. Pokud vám při popisu v předchozím odstavci naskakovalo automaticky v hlavě „ALE“, nepřešli jste ani přes první bod…

Uzavřu to tím, že važte si sami sebe, važte si svého těla, které je dokonalé (i když na něm vidíte spoustu nedokonalostí, vězte, že se s vámi vaše tělo tímto snaží komunikovat a spousta lidí je na tom ještě hůř, než jste vy), a mějte na mysli, že dokud se nenaučíte milovat sami sebe, tak jak se pak má naučit vás milovat např. váš partner.

Jsi moc důležitá osoba na tomto světě! To je prostě pravda. ;-) Hodně sil při   stavění tvého lepšího sebevědomí!

 

0
0
0
s2sdefault