c838f5f7397fbdc820985e404fe292f4Smažím palačinky a v těch pár minutkách mezi čtu knížku. Takže by se to dalo nazvat spíš "palačinkové rozjímání" :-D Nad čím?

V mém období "temné noci duše" jsem hodně plakala. Někdy to nebralo konce a bolest byla tak velká. Bydlela jsem sama, abych si tento čas "smutku" a úklidu sama v sobě mohla dopřát.
Bylo to zvláštní. Bolest byla neskutečná, slz potoky, ale když jsem se tomu podvolila, když jsem si to DOVOLILA, zmizel jeden aspekt, který mě mučil měsíce předtím.

Tímto aspektem byla obrovská samota. Pocit osamocení.

Najednou jsem měla pocit, že sama nejsem. Že je tu "něco" se mnou a prožívá všechno naplno tak, jako já. Najednou jsem začala dostávat dávky podpory z mojí intuice.

Čím víc do toho půjdu (do těch emocí, pocitů, prožívání bolesti), tím dříve z toho vyjdu. Také to, že rozhodně nejsem a nikdy jsem nebyla sama. Toto období trvalo několik dní a po pár dnech začalo ustupovat.
Poslední dny, když přišly těžké emoce, už jsem jen pár minut nechala tyto emoce odejít skrze pláč a pak mi bylo hezky.

A pak nastal opravdu švunk.

Vše se rychle přetočilo do krásných šťastných naplněných energií. I přesto, že těžké problémy, které jsem v té době řešila, vyřešené nebyly. Přesto jsem cítila naprosté štěstí, svobodu a vnitřní klid. Tak, jako se nedá popsat ten těžký propad, tak se nedá popsat toto rajské období, které tedy stále trvá.

Každopádně se mi začaly otevírat dveře do úplně nového světa, kde jsem si připadala jako Alenka v říši divů.

Jen jsem nerozumněla spoustě věcí, které ke mě začaly nově přicházet. A tak následovala schůzka s mou "duchovní průvodkyní", která mi pomáhá se vyznat v těch nejzapeklitějších záležitostech života.
Doporučila mi trilogii Vliv Gai, Lidská Akáša a Lidská duše odhalena. To kapitolka v jedné z těchto knih mi dala vnuknutí napsat tento článek.

Co jsem si uvědomila je, že jsem cítila samu sebe - sebe ve své božské podstatě, ve svých všech částech (a že jich duše může mít...) Samota odešla, protože jsem opět vnímala sebe samu cele.
Stala jsem se svou vlastní nejlepší oporou, podporou, soucitnou bytostí s tím, co se děje. Zamilovala jsem se znovu do sebe sama, do své úžasnosti a božkosti. Tyto knihy mi pomáhají jen to celé uchopit a lépe pochopit.

Jak k tomuto procesu poznání ale dojít vám nepovím. Je to totiž tak individuální cesta, že by vám to stejně bylo k ničemu. Jen povím, že kdo začne, kdo má záměr a touhu, cesta se mu VŽDY objeví.

0
0
0
s2sdefault

Komentáře vytvořeny pomocí CComment