Silní lidé si vezmou lék

Jak na vás tato věta působí? Myslíte si opravdu, že silný člověk potřebuje lék?

O víkendu jsme po dlouhé době zapnuli tv a dívali se na film. Většinou se díváme na stažené filmy, takže žádné reklamy. Občas ale mrkneme na to, co nabízí běžný program. Jakmile jde reklama, vypínám zvuk a třeba i odejdu z místnosti. Tentokrát u jedné z reklam se mi nepovedlo vypnout zvuk hned a slyšela jsem hlášku u reklamy na paralen – „Silní lidé si vezmou paralen grip“. V tom jsem zvuk vypla a s otevřenou pusou jsem se ptala manžela "slyšels jsi to???"

On odpověděl, že tady je vidět, jak působí reklamy na lidi. Dál jsme si o tom povídali a já občas koutkem mrkla na tv. Když jsem viděla další reklamu na nějaký lék, mrkla jsem na ni trochu častěji a došlo mi, že skoro 15minutová reklama je o lécích, mazáních, doplňcích stravy a vitamínech, sem tam prolnutá o reklamy na cestovky (asi pro ty, kteří zrovna neumírají a ještě jim zbyly peníze na dovču).

hands 1903104 640

To, co k tomu hlásali za slogany nevím, i tak mi bylo podivno z toho, kolik léků by do sebe měl člověk cpát a třešinku na dortu tomu dodal onen paralen. Silní lidé... Silní lidé... Jak to tak mohou vůbec říct?? Vždyť  je to do očí bijící hovadina. Ale lidi jim to žerou. To je na tom asi to nejvíc smutné.

Nejsem ten, kdo by byl naprosto proti všem lékům. Výjimečně člověk prostě někdy sáhnout po berličce musí. (Teď mám na mysli paraleny, ibalginy apod. slátaniny.) Pak jsou tu léky, které už lidé musí brát, protože se včas nezastavili a neřešili svoje problémy (na srdce, na tlak, na sklerózu...). Ale co mě trápí je, že na každou bolístku, na každé zafňuknutí jsme byli naučení si vzít pilulku. A pozor, ještě preventivně si vezměte celaskon nebo jiný doplněk stravy, abychom měli dost vitamínů a minerálů. Nikde v přírodě je asi nenajdeme…

Co dělám já, že nehltám prášky po kilech?

Ještě před 3 a půl lety jsem brala antibiotika. Už tehdy jsem je nesnášela a chtěla je brát co nejméně, ale jakmile jsem nastoupila do práce po mateřské, stalo se to pravidelným minimálně jednoročním pravidlem. Poslední dávka byla nejhorší, protože tato nemoc mi zůstane kolovat krví jako cejch už na doživotí. Tehdy jsem si ale řekla, že je opravdu poslední (snad se mi toto předsevzetí splní).

girl 2171052 640

Ibalgin si dám maximálně jednou za rok, když potřebuju fungovat hned a není mi dobře. To se naštěstí stává opravdu výjimečně a dám si nejslabší možnou variantu. Protože moje tělo není na oblbující lék zvyklé, zabere hned. Ale přemýšlím, co mi moje tělo chce říct. Proč mi není dobře, co se stalo. Hledám dál příčinu, i když jsem následek zaplácla pilulí. Často ji objevím.

Od doby, kdy jsem opustila zaměstnání, které mě ničilo a začala se věnovat tomu, co mě baví, jsem byla maximálně nachlazená. A vždy jsem věděla proč. Poslední rok se nekonalo ani nachlazení. Snad jednou v zimě mě trochu pozlobily hlasivky, ale to byla jednodenní záležitost vyřešená nakonec kraniem a bylinkovou náplastí z Koree. Opět jsem věděla co mi tělo sděluje.

Jak to?

Učím se víc vnímat sebe i svoje tělo. Když mi není dobře, např. při menstruaci, prostě maximálně odpočívám. Není to nic, co by se nedalo zvládnout bez prášku. A ano, s ním by to bylo komfortnější. Ale moje tělo mi tímto hlásí „teď je čas odpočinku a očisty“, proč bych to měla zastavit?

Změna přístupu k životu změnila i můj zdravotní stav. A když přijde nějaká informace od mého těla, pomáhá mi řešit následek i příčinu několik věcí: kranio-sakrální terapie. To je bod jedna. Protože nejen, že řeší různé záležitosti mého těla, ke všemu celostně, ale učí mě moje tělo vůbec vnímat.

Pravidelný čas pro sebe je další změna v mém životě, která mi pomáhá udržovat se v dobrém zdravotním stavu. Mám teď času mnohem víc, než když jsem chodila do zaměstnání. Je to tak trochu ironie, protože zrovna vy, co chodíte do práce, která vás vyčerpává, potřebujete mnohem víc tento čas pro sebe, abyste se dostali do formy, ale pracovní doba to moc neumožňuje. V tomto čase dělám různé aktivity - meditace, procházky, sport, čtení knih nebo třeba rande s kamarádkou. 

dandelion 2232626 640

Když už přijde nějaký ten neduh, nesahám hned po „chemické náplasti“, která to zaplácne. Řeším to více alternativní cestou, která mému tělu prospěje, ne ucpe a problém schová. A vím, že řeším následek, ale je potřeba najít i příčinu. A někdy ji stačí jen najít a uvědomit si a ona se tím sama vyřeší. Pokud to tak není a je potřeba udělat nějakou změnu, tak hledám cestu k této změně.

Příklad: vztahy v rodině. Pokud prostě ne a ne najít společnou řeč a kompromis, protože jedna strana to odmítá a jen by stále útočila, je lepší tento vztah (prozatím) dát k ledu. Nemusí to být na pořád, ale čas je někdy skvělý pomocník. Moje tělo mi dávalo najevo problémem s ledvinou, že je nutně potřeba vyřešit příčinu. Trvalo mi dlouho, než jsem tuto příčinu našla a trvalo mi několik měsíců, než jsem přišla na řešení. Klepu na dřevo – ledvina dobrý. Před 5 lety jsem díky tomuto problému s ledvinou měla dokonce dvoje antibiotika po sobě… Teď jsem si uvařila břízový čaj, sem tam si vzala brusinkovou bombu v podobě urovalu a hledala a hledala co změnit.

garden 1282924 640

Co je navíc jako bonus k tomu všemu? Moje dítě na mě reaguje. Na to, jak se cítím, co dělám. Dřív bývala dcera taky nemocná poměrně často. Protože chodí do školy, kam chodí věčně nějaké nemocné dítě a také jezdí se školou plavat do bazénu, který je starý a je tam zima, rýma a kašel se jí bohužel stále nevyhnou. Ale tím to hasne. Žádné zvýšené teploty, horečky ani chřipky nebo dokonce angíny, se už nekonají. Dokonce jí zmizely alergie, které měla ve školce.

Když bych měla napsat jednu větu, jednu radu, která by pomohla na cestě k lepšímu zdraví, tato věta zní: víc si važte sami sebe. Přemýšlejte nad tím, co s vámi dělá, brát antibiotika, léky proti bolesti a řešení následků, když už svítí všechny kontrolky, a neřešení příčiny hned, když zabliká kontrolka první.

Pokud k tématu máte co říct, budu ráda, když mi napíšete.
Hodně zdravíčka!

0
0
0
s2sdefault