Uvědomuješ si jakou máš v sobě sílu? Používáš ji pořád, jen o tom někdy ani nevíš. Používáš ji více či méně, vědomě či nevědomě. Ale je tam. Někdy ji použiješ k sebedestrukci, jindy naopak k výšlapu na vrcholek. Spousta lidí o ní neví a i ti co ví, si někdy myslí, že ji nedovedou ovládat. A to je omyl. Ovládat ji dokážeme, jen jsme to zapomněli. Tato naše vnitřní síla je výborný sluha ale špatný pán. Obrať ji ve svůj prospěch.

Přestaň ji používat na špatné věci ve svém životě. Uvedu příklad. Představ si, že cítíš, že na tebe jde depka. Třeba proto, že se ti nedaří najít si partnera. Najít si lásku svého života. Upínáš se na to, že jsi sám/a. Všude vidíš jen zamilované páry, v televizi romantické filmy a je ti čím dál hůř. Myslím, že toto alespoň jednou za život pozná každý. Pouštíš si pomalé písničky a hezky si v tom smutku rochníš. Používáš vnitřní sílu k tomu, abys ses přesvědčil/a, že jsi opuštěný, samotný a nikdo tě nemiluje. A teď co kdyby jsi ji otočil/a pro sebe? Co se stane? Můžeš se soustředit na svoje zdokonalování. Ne pro ostatní, pro najití si protějšku, ale pro sebe. Využij svou sílu k práci na sobě. Na naučení milovat sám sebe. Nejde o egoismus, o sobectví. Tam lidé vynakládají sílu na to, aby je ostatní milovali a dělali jim otroky. U sobectví a egoismu jde o strach, ne o lásku. Sebe-láska je úcta k sobě samému. Jsme šťastní sami se sebou. Nemusíme se cítit sami, protože máme sebe. Hezky krok po kroku uklízet svůj vnitřní svět. Dost často přijdeme pak na to, proč se nám děje, co se nám děje a následně s tím přijde i rozuzlení, výhra.

Jsi jedinečný, každý je jedinečný. Každý máme tuto svou sílu, svou energii. Každý si zasloužíme na světě jen to nejlepší. I když uděláš chybu. Tu udělá každý. I její následky si "vyžereme" sami. Tak proč se za ni trestat nesčetněkrát? Nejideálnější je učit se od dvou až tříletého dítěte. Vůbec malinké děti přijdou na svět jako dokonalá stvořeníčka. Umí všechno, co potřebují k životu. Nikdo je to nenaučil. A až začnou poznávat svět, to je panečku radosti a objevování. Neočekávají, že někdo je zlý, někdo je hodný. Že se jim může lhát, což dospělí k dětem dělají opravdu mnohokrát. Ostatní kolem berou tak jako sami sebe. Jako dokonalé, milující lidi. Děti přijdou na svět nezkažené námi. I já jsem byla tímto dítětem, i ty jsi byl/a tímto dokonalým cvrčkem. Máme to v sobě. Používají svoji vnitřní energii pro sebe a tím bezmezně milují své nejbližší. Neřeší, jestli mají moc velký nos, nebo tlusté nohy. Jsou šťastné tak, jak jsou. Je jim jedno i to, že jejich maminka není dokonalá modelka. To jak by měli ideálně vypadat, je naučí okolní svět. Rodiče, kamarádi ve školce, ve škole, učitelé, televize atd. Naučí se od ostatních jak nenávidět, hledat chyby na sobě i na ostatních, poučovat, moralizovat, soudit, trápit se atd. 

Najdi v sobě svého tříleťáka. Máš pocit, že ať děláš, co děláš, nedaří se řešit své strasti? Svět ti nastavuje zrcadlo. Podívej se do sebe a polož si otázku, co je potřeba změnit, kam je třeba nasměrovat svou energii. Kde je počátek tvého chování? Do života nám přicházejí zkoušky a lekce, které potřebujeme. Jsou potřeba k tomu, aby ses naučil něco nového, dělat něco jinak, najít v tom sám sebe. Někdy vypadají hodně složitě, nemožně a už nevíme, co děláme špatně. Odpovědi máme už v sobě. Hledej je tam. 

Záleží jen na tobě, jakým směrem se budeš pohybovat. Jak budeš vnímat život a všechno kolem sebe. Je to tvoje rozhodnutí, jestli budeš v depce, nešťastný, vystresovaný nebo budeš v pohodě, radostný, šťastný. Nepotřebuješ k tomu nic a nikoho. Je to zkrátka v tobě, uvnitř. Protože toto naše děťátko uvnitř máme už pěkně vyděšené ze zkušeností našeho života, je to běh na dlouhou trať ho najít. My už běžíme, záleží JEN NA TOBĚ, jestli se k nám přidáš cool

0
0
0
s2sdefault