S touto otázkou se dřív nebo později setká každý z nás. Vždyť už jen na pohovoru při vstupu do zaměstnání, kde se nás ptají „a jaký si představujete plat“ se ocitáme leckdy na tenkém ledě – mám si říct raději více nebo méně, či průměrně? Co bude správně?

Stejně tomu tak je, když začnete brát od zákazníků peníze „za hodinu“. A je jedno jestli jste terapeut/lektor nebo instalatér. Tak jako tak si jen a jen vy musíte stanovit tu svou cenu, svou hodnotu. Bude to pro zákazníka moc nebo málo? Bude za moje služby někdo ochotný zaplatit nebo se budu zdát až podezřele pod cenou?

Jak najít tu zlatou střední cestu?

Mám tu pro vás malý návod. Vlastně jsou dva, ale jsou si velmi podobné. První je čistě o hodnotě v povolání. Tedy spíš pro ty, kteří podnikají sami na sebe. Ale může to pomoci v rozhodování i těm, kteří potřebují nastavit svou hodnotu v zaměstnání.

Takže představte si třeba malé ozdobné pytlíčky. Takové ty, jak se do nich dávají např. bylinky. Ale bylinky v těchto pytlíčcích nejsou. V každém pytlíčku je hodina. Je to hodina VAŠEHO času ze dne. Tuto hodinu máte někomu prodat. Klientovi, nebo zaměstnavateli. On si tuto hodinu, která je vaše, vezme pro sebe. Kolik by taková hodina stála? Na kolik se cítíte, že jste ochotní, takto někomu VAŠI hodinu, část VAŠEHO života, dát?

Teď k tomu připočtěte materiál. Vlastně si vezměte v úvahu i část času, kdy tento materiál sháníte. No a pak také cesta. Strávíte na ní svůj čas a zaplatíte za ní nějaké peníze. A pokud pracujete v pronajatém prostoru, tak část pronájmu. Jestli někomu platíte za hodinový pronájem, tak k tomu připočtete tento pronájem.

Na jakou částku jste se dostali?

Jak drahá je vaše hodina? Já se dostala poměrně vysoko. Myslím, že částku, na kterou jsem se dostala já, by mi teď nebylo ochotno moc lidí zaplatit. Musela bych jim nabídnout opravdu něco extra. Ale pomohlo mi to v tom, ustálit si svou nastavenou cenu, kdy jsem potkávala (a někdy ještě potkám) lidi, kteří mi řeknou, že „to je moc drahé“ nebo dokonce „proč to neděláte zadarmo?“. Pomohlo mi to nemít ten blbý pocit z nastavené ceny. Dokonce mi to pomohlo některé ceny zvednout. A v neposlední řadě mi to zvedlo i sebehodnotu mou vlastní a tím také sebevědomí.

Uvědomila jsem si, že jsem se opravdu podhodnotila.

Konečnou částku si musíte určit stejně vy. Zůstává to jen na vás. Ale možná se moc podceňujete a nastavili jste si cenu proklatě nízko. Máte z toho divný pocit, třeba z toho důvodu, že „já si to nezasloužím“, nebo „nechci být moc drahý/á“.

Nesetkávám se moc často s těmi, kteří by cenu měli nastavenou příliš vysoko. A pokud mají a hodnota a kvalita jejich práce neodpovídá jejich ceně, tak to dřív nebo později zjistili na úbytku zákazníků. Přijdete 2x někam, kde jste za šílené peníze dostali šíleně málo? A určitě si to nenecháte pro sebe, řeknete to dál. A i takové Brno je velmi malé město na to, aby si takto člověk zkazil pověst.

Teď druhá varianta

Opět máte pytlíčky. Máte v nich své hodiny. Klidně si vezměte malé krabičky. Ideálně 24 malých krabiček nebo pytlíčků. A rozdělte si je. Komu kolik dáte těchto SVÝCH hodin. Kolik dáte sobě? (Např. v podobě spánku či koníčku.) Kolik dáte dětem, rodině, přátelům? Kolik z nich si necháte na zaměstnání?

Proč to dělat?

Protože vám to pomůže uvědomit si hodnotu vašeho času. Po rodině ani přátelích nechceme zaplatit náš čas, ale možná si díky tomu uvědomíte, že pro ostatní neděláte málo. Že jim dáváte opravdu cenný dar. A protože jim dáváme většinou rádi, tak chceme dávat i dostatečné množství. To často nejde, když ty svoje „pytlíčky“ ve větší míře přenecháme zaměstnání. Kde se ke všemu ještě podceňujeme.

Není to jen o penězích. Naši hodnotu nastavujeme vlastně všem. I rodině, partnerovi, dětem. Pokud se podhodnotíme, zachovají se podobně jako cizí lidé. Mohou nás využívat a nevážit si nás. Naopak vysoké nároky a přemrštěná sebehodnota může naši rodinu od nás separovat. Mohou nás mít za nedosažitelné.

A také nízká hodnota nám ubírá energii. Cítíte se přetaženě, máte toho moc a zpět nedostáváte to, co potřebujete? Máte pocit, že nesete snad celou tíhu světa na svých bedrech? Pak je na vině nejspíš právě malá sebehodnota.

Změnit ji můžete pouze vy. Udělejte si (nebo si nechte udělat) své pytlíčky…

0
0
0
s2sdefault