Toto bude asi jeden z těch článků, které budu mít napsané v počítači, ale bude mi chvíli trvat, než ho zveřejním. Někdy zkrátka ty hodně hluboké věci, ty které se nás dotýkají na úrovni, která se ani nedá popsat, protože je tak hluboko a blízko vaší duše, že je považujete za něco naprosto soukromého, a proto si je chráníte, jako něco křehkého, co by se jen pohledem mohlo rozbít.

Na druhou stranu, ale právě takovéto věci se hluboce dotýkají spousty lidí. A to, co se naučí jeden, se pak může naučit i druhý, pokud si to ten první nenechá pro sebe. Proto věřím, že se odhodlám a tuto svou stránku vám poskytnu k nahlédnutí. Mě leden 2018 začal učit mnohem rychleji, než měsíce a roky předtím. Ale začnu od doby, kdy začaly vycházet najevo takové ty sajrajty, co si schováváte pod koberec a myslíte si, že když nejsou vidět, tak nejdou cítit a vlastně neexistují.

myDvaManželství… hmmm. Můj muž na začátku našeho vztahu prohlásil, že on se nikdy ženit nebude. Nechápal instituci manželství, manželství jeho rodičů ztroskotalo v jeho docela citlivém věku a tak se zařadil do fronty těch, kteří si myslí, že když se neožení, tak se vyhnou všem strastem, které páry prožívají právě v onom manželství. Mě to tehdy iritovalo, ale milovala jsem ho. Náš vztah měl hodně pevné základy, protože na začátku jsme si ho museli doslova vybojovat. Ke všemu byl skoro rok na dálku. Proto jsem věděla, že i názory se mohou změnit a netřeba to nějak moc dramatizovat.

Číst dál: Zazvonil zvonec a manželství je konec I.

Přidat komentář (2 Komentáře)

Silní lidé si vezmou lék

Jak na vás tato věta působí? Myslíte si opravdu, že silný člověk potřebuje lék?

O víkendu jsme po dlouhé době zapnuli tv a dívali se na film. Většinou se díváme na stažené filmy, takže žádné reklamy. Občas ale mrkneme na to, co nabízí běžný program. Jakmile jde reklama, vypínám zvuk a třeba i odejdu z místnosti. Tentokrát u jedné z reklam se mi nepovedlo vypnout zvuk hned a slyšela jsem hlášku u reklamy na paralen – „Silní lidé si vezmou paralen grip“. V tom jsem zvuk vypla a s otevřenou pusou jsem se ptala manžela "slyšels jsi to???"

On odpověděl, že tady je vidět, jak působí reklamy na lidi. Dál jsme si o tom povídali a já občas koutkem mrkla na tv. Když jsem viděla další reklamu na nějaký lék, mrkla jsem na ni trochu častěji a došlo mi, že skoro 15minutová reklama je o lécích, mazáních, doplňcích stravy a vitamínech, sem tam prolnutá o reklamy na cestovky (asi pro ty, kteří zrovna neumírají a ještě jim zbyly peníze na dovču).

hands 1903104 640

Číst dál: Silní lidé si vezmou lék

Přidat komentář (0 Komentářů)

Nejdřív pár řádků k definici této diagnóze. Když jsem totiž poprvé měla příznaky tohoto „onemocnění“, netušila jsem, co se se mnou děje a hrozně jsem se styděla. Až po několika letech jsem zjistila, že jde o diagnózu. Svým způsobem se mi ulevilo, že nejsem tak divná, jak jsem si myslela, ale na druhou stranu, řešení v podobě braní antidepresiv, se mi vůbec nelíbilo. Neřešilo to podstatu a měla jsem pocit, že prášky jen zahrnují problém pod koberec.

Takže co to ta „panická porucha“ vlastně je?

Panická porucha je psychická porucha charakterizována opakovanými záchvaty intenzivního strachu a vnitřní nepohody, které vznikají náhle bez zjevné příčiny. Během několika málo minut dosahují maxima a trvají zpravidla několik minut. Někdy pacient začne zrychleně dýchat, tím dochází ke změně vnitřního prostředí a znovu k zesílení původních příznaků. Takovým epizodám nebo záchvatům se říká panická ataka. Podle behaviorální teorie jde o naučené chování.

Příznaky: Tachykardie, pocení, sucho v ústech, zrychlené nebo obtížné dýchání, pocity na zalknutí, návaly horka nebo chladu, třes, strach z vážné nemoci nebo strach ze strachu, sevření hrdla, zvýšení krevního tlaku. To je výčet těch nejčastějších příznaků. Řada ale pokračuje dál. (zdroj wiki)

Číst dál: Mám panickou úzkost

Přidat komentář (0 Komentářů)

Nedávno se ke mě dostal tento hezký test osobnosti. Vyzkoušejte taky :-) 

Krátce mrkněte na obrázek a co jako první vidíte, sedí muž venku nebo uvnitř? 

Bez názvu

Číst dál: Malý testík osobnosti

Přidat komentář (0 Komentářů)

Jak přežijeme dál?

Už ani nevím jak, ale k mému muži přistála informace o chystaném retreatu pro páry pro pokročilé. Termín – začátek února, což bylo v té době asi za měsíc. Byli jsme na retreatu před třemi lety a tehdy nám to vlilo hodně nových sil. Přihlásil nás. Jak se termín blížil, pořád se mě ptal, jak se těším. Naučila jsem se nedělat si moc očekávání, ale moje niterné pocity byly zvláštní. Trochu jsem se bála. Strach z toho, že „co když nám to nepomůže?“. Co když už je náš vztah opravdu mrtvý?

Den odjezdu nastal. S napětím jsme se vydali na cestu.

294bcd6623eef38536e8c7cb04f68c81Přijeli jsme na Váňův statek, zaregistrovali jsme se a večer začal večeří. Po ní už jsme šli na první programovou část. Hned první večer se ze mě vyplavila všechna ta bolest. Začalo to prvním „cvičením“ – představa toho, co za loňský rok bylo to hezké. Měli jsme krásné chvíle a o to těžší pro mě byla ta vzpomínka, když jsem také věděla, co přišlo hned po nich. Ten velký zvrat, který zabíjel. Pak přišla na řadu představa toho těžkého a ta mě už úplně srazila k zemi. Pláč vypukl naplno. Pak jsme toto všechno měli nechat rozpustit, jenže mě to nešlo. Tak moc to bolelo, jako šíp zabodnutý do srdce.

Číst dál: Zazvonil zvonec a manželství je konec II

Přidat komentář (7 Komentářů)