Zítra máme 9.9. 2016, devítka kam se podíváš. Dvě devítky rovnou v datu, když je sečtete, dostanete číslo 18 a 1+8 je opět 9, a když si sečtete i rok 2+0+1+6, dostáváme opět devítku a tak jsem se mrkla, co toto číslo znamená a co nám může přinést do života:
9 = Dokončení. Toto je konec důležité fáze vašeho osobního nebo celkového života. Je to také vzkaz určený služebníkům světla, podílejícím se na léčení země, který znamená: "Dejte se do práce, protože Matka země vás potřebuje".

A proč jsem se začala v poslední době trochu víc „orientovat“ na čísla? Stalo se mi několikrát po sobě, že jsem se úplnou náhodou podívala na digitální hodinky v kuchyni a byl na nich zrovna čas 07:07. Dnes jsem šla vyřizovat pro mě docela důležitou věc a manžel mi poslal povzbudivou sms, že mi drží palce, ať to dobře dopadne a tato sms mi přišla hádejte kdy – v 07:07. Potom mi došlo, že zrovna den před tímto devítkovým dnem vlastně dokončuji jednu fázi mojí pracovní etapy a brzy mi začne nová.

8216995942 8c18210372 o

Číst dál: Hrátky s čísly, andělská komunikace a zápas s časem, jde to vůbec dohromady?

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnešní osobní rozvoj má, jako snad všechno, také svoje protiklady, paradoxy, návody na kde co a můžete narazit leckdy na názory, kdy vám automaticky něco kolem žaludku řekne: "Není to divný? Nebo jsem fakt tak hrozná?".

Jedna taková věta, se kterou jsem se potýkala a přiznám se, vlastně i stále potýkám, je „neberte si to osobně“. Ano, je to ta věta ze 4 dohod. A souhlasím s ní, je to svatá pravda. Takových svatých pravd je spousta. I v Bibli i další dohody, od různých guru, v osobním rozvoji to jen jede. Jenže to má jedno ALE…

sea 2604842 640

Číst dál: Nechala jsem si ublížit, je na tom něco špatného?

Přidat komentář (0 Komentářů)

Nedávno jsme s mým mužem oslavili 10. výročí svatby. Pro někoho kousíček, pro jiného velký úspěch. Pro mě obojí. Je to kousek našeho života, ale velký úspěch toho, co všechno jsme za tu krátkou dobu zvládli.

Před rokem a půl jsme si plánovali, jak velkolepé oslavy uděláme. Jak pozveme spoustu lidí, které máme rádi. Jak uděláme druhou malou svatbu a užijeme si tento den oslav naší vzkvétající lásky. Nebo si splníme sen a poletíme balonem na vyhlídkový let. Nebo si koupíme víkendový kurz, který nám loni tak moc dal. 

Číst dál: Můj (ne)obyčejný den a kouzelná noc

Přidat komentář (1 Komentář)

Ne vždy je vše růžové, pozitivní a bez chyb (jak se nám to často jeví např. u druhých na sociálních sítích) a nad každého občas připluje černý mrak. Já měla dubnové počasí paradoxně od konce dubna po 10. květnový den. Za chvíli nás čekají zmrzlí mužové, tak snad přes ně už ten mrak nepřejde.

heart 1394204 640

Jak to tak bývá, nepřijde jen jeden malý mráček, ale ideálně seskupení menších i větších mraků. Sem tam prosvitne sluníčko, ale sem tam taky uhodí pořádný blesk s následným hromem. Tak bych mohla ve stručnosti popsat toto moje období, kdy se Ohnivý kohout rozhodl pořádně rozhrábnout svou pařátovou nožkou naše nedořešené vztahy v manželové rodině. Završil to květnový úplněk, před kterým se událo několik zajímavých událostí. Vlastně vůbec období jara pro mě bylo hodně překotné, proměňující se, náročné i obdarovávající.

Číst dál: Jak se vrátit do normálu, když je mi pod psa

Přidat komentář (1 Komentář)

Včera jsme se na našem Duchovním putování věnovali chvíli jednomu stále opakujícímu se tématu. Souviselo dost úzce se zodpovědností. Stává se mi totiž často, že se někdo přihlásí, dokonce potvrdí účast a nakonec nepřijde. Bez omluvy. Nebo se omluví až se zpožděním. A tak opakovaně dostávám otázky od těch, kteří přišli, jak je to možné? Jak to, že nemá dotyčný špetku zodpovědnosti a neomluví se?

Když jsem toto téma řešila s dalšími lektory a lektorkami, mají stejné zkušenosti. Přiznám se, že na začátku mě to rozčilovalo. Hlavně v momentě, kdy jsem měla přihlášených vícero lidí, doma jsem měla nemocnou dceru, kterou jsem nabalila do auta a jela s ní. V Brně jsem ji předala manželovi a on ji zas odvezl domů. Mě nakonec nikdo nepřišel. Tehdy jsem na nezodpovědnost druhých narazila docela tvrdě. To už je ale doba před rokem a půl. Od té doby jsem si tak nějak zvykla, nemocnou dceru už prostě nevozím a tento jev mezi lidmi jsem přijala jako normál.

118952430 ab82cec62f oVnímám to tak, že dotyčný se zalekne na poslední chvíli sám se sebou něco udělat, bojí se té zodpovědnosti a tak prostě couvne. Možná to je také nějaké podvědomě zašité malé rebelství. A výmluv se dá najít spousta. Ti, kterým se stane, že jim do toho opravdu něco vleze a zkrátka jim to nevyjde, se většinou také ihned omlouvají. U ostatních se mohu jen a jen domnívat, ale to mě může zavést na spoustu mých omylů a tak je lepší to zkrátka raději neřešit, neposuzovat.

Číst dál: Zodpovědnost

Přidat komentář (0 Komentářů)