Kde jsou moje hranice??

O hranicích - a teď nemyslím ty, mezi státy - slýcháváme vlastně už od malička. Nejdřív je přece museli rodiče nastavovat nám a často je nezajímalo, kde bychom je potřebovali mít my. Dnes je to také ožehavé téma, a to hlavně u výchovy právě dětí. Jak jim ty hranice nastavit, aby byly správně? Někdo dítka dusí už od mala příliš těsnými „ohrádkami“ a někde zas dětem dávají veškerou volnost, takže se pak děti mohou cítit dezorientované a že o ně nikdo nestojí. A tak si hranice začnou vynucovat. Jak? No přece tím, že na sebe upozorňují o to víc.

Je poměrně těžké umět nastavit své hranice i ty dětské tak, aby sloužily a přitom neomezovaly. Proč jsou hranice vlastně důležité? Přirovnala bych to k rybníku. Pokud jsou jeho hráze příliš malé, voda z nich přeteče a zaplaví vše kolem. Pokud jsou příliš vysoké, tzn., že vody je v ní většinou málo a tak se tam hůř žije rybám, ani vy se v tomto „blaťáku“ moc neosvěžíte, ani se tam vlastně nedostanete. Stává se nedostupným životu i všem kolem.

Číst dál: Ztratil/a jsem své hranice – Kdy? Kde? Jak?

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnes jsem vyřešila můj oběd tím, že jsem si tady kousek od domu zašla po dlouhé době koupit grilované kuře.
Chtěla jsem jen 1/4 a tak se pán ptal, jaký chci kousek - prsíčko nebo stehýnko.

Já mám ráda obě, je mi to jedno a tak jsem mu to řekla. On se ještě zeptal, že mi dá to, co mám raději a já na to odpověděla: "Já sním všechno, je mi to opravdu jedno..."

Dal mi stehýnko, které tam asi sušil od rána, protože poživatelného masa na tom je opravdu pomálu... Sama jsem si o to řekla...
Takže příště, až se tam zas za dlouho ukážu pro lenost vařit si, budu hlásit: "chci pěkně vypečený VELKÝ kus!" :-D

A teď si jdu namazat chleba s máslem na dojezení... :-)

Přidat komentář (0 Komentářů)

Co se na začátku podnikání neprozrazuje

Tento článek jsem napsala už před několika dny. Pořád jsem ho nějak upravovala, pořád se mi nezdál dost dobře napsaný, aby byl správně pochopen. Možná proto, že jsem si nebyla vůbec jistá, jestli ho chci vůbec zveřejnit…. Nakonec jsem se rozhodla, že otevřu lidem další svoje dveře, do míst někde ve „sklepě“…

Každý začátek je podobný všem. Přichází myšlenka, nápad, nadšení, příval energie. Pokud toto vydrží pár týdnů, nejlépe měsíců, je to velice dobré znamení. Poté přichází realizace. Počáteční elán a chuť je velký, ale stejně víte, že to není navždy a přijde i těžší období. O tomto období vám málokdy kdokoli, kdo právě začal rozjíždět svůj „byznys“, řekne. Mluví se o tom, ví se o tom, ale pokud je zrovna „v tom“, neprozradí to. Buď to prozradí pád, kdy se vzdáme a znovu nezačneme, nebo se o svém temném období člověk zmíní, až když je za vodou.

Číst dál: Nemilé tajemství počátku podnikání

Přidat komentář (0 Komentářů)

Pokud muž dovolí ženě projevit se před ním, jaká je ve skutečnosti, se všemi jejími pocity, emocemi ať pozitivními nebo negativními, zkrátka v celé své kráse, dá jí najevo, že to ustojí a miluje ji se vším, co k ní patří, bude se žena cítit svá, milovaná, přijatá, sebejistá, naplněná a šťastná a muž to zcela jistě pozná, protože i on ponese plody tohoto štěstí jeho ženy.

Číst dál: V dobrém i zlém až do smrti...

Přidat komentář (0 Komentářů)

V době nedávné jsem si tu vylila srdce ohledně strastí z relapsu manželovi nemoci. Zde je odkaz na zmiňovaný článek: Kostlivec ve skříni. Protože téma je dost závažné a zasahující do života ve velké míře, rozhodla jsem se napsat část II. V této oblasti se mi stala totiž taková zvláštní věc. Jednoho dne jsem pracovala na počítači, když v tom zazvonil zvonek. Přišla má maminka něco mi jen předat mezi dveřmi. Stály jsme na chodbě a povídaly si.

Po návratu k počítači mi na obrazovce běželo video.

Nechápala jsem a nechápu doteď, kde se mi tam vzalo. Maminka tu byla něco málo přes deset minut, video právě dokončovalo osmou minutu. Chvíli jsem seděla a pozorovala o co jde a přemýšlela jsem, jak je to možné. Nic mě nenapadlo. Každopádně téma tohoto videa bylo více než zajímavé. Na videu byl mladý muž popisující svou zkušenost s psychickou chorobou a jakým způsobem se zbavil léků a vůbec, jak se mu povedlo nad nemocí snad zvítězit. Ve videu bylo řečeno i pár odkazů na další organizace zabývající se těmito onemocněními a hlavně o lepším přístupu k nemocným. Video bylo docela dlouhé a tak jsem jen odkaz přeposlala manželovi. 

Číst dál: Kostlivec ve skříni II.

Přidat komentář (0 Komentářů)