Jak si každý v životě prochází různými zkouškami, potkáme na své cestě dřív nebo později i pocit osamění – samotu. Já ji zažila v pubertě až až. Je to docela těžké období, hlavně pokud trvá neskutečně dlouho.

Proč je pro nás tak těžká a z čeho samota vychází?


Jedna z mnoha odpovědí by mohla být, že nedokážeme být sami se sebou. Nemáme se rádi, začnou vyplouvat na povrch naše tmavá zákoutí a nedořešené věci. Dalším častým jevem je nedostatek energie, kterou často bereme od lidí, kteří jdou s námi po našem boku. Mají nás rádi, záleží jim na nás. Potřebujeme jejich péči proto, abychom se cítili naplněni. Neumíme si vzít sílu od Vyšší moci, Boha, z vesmíru, z přírody, skrze nás samotné.

Číst dál: Samota uvnitř nás

Přidat komentář (0 Komentářů)

V dnešní době se možnost svého vlastního rozvíjení rozšiřuje o nové a nové metody. A tak se automatická kresba začala dostávat do širšího povědomí. Jenže ona není zas tak nová, používá se už poměrně dlouho, jen se nedostala prozatím k tolika lidem. Dnes se s ní doslova roztrhl pytel, ale i když název na vás kouká z různých částí světa (hlavně internetu), netušíte vlastně co to je?

Ani já to ještě před dvěma lety nevěděla a teorie získané z internetu se od sebe velmi lišily. Je to proto, že způsobů a metod, které automatická kresba používá je nesčetně mnoho. A tak vám zkusím alespoň nějak všeobecně vysvětlit, oč se jedná, ale teorie je stále jen teorie, nejlepší je si tuto kouzelnou metodu prostě vyzkoušet.

Číst dál: Automatická kresba pod lupou

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnes vám napíšu příběh, který by asi leckterý rodič prožít nechtěl. Je to příběh z mého náctiletého období. Období, kdy člověk dokáže udělat velkou spoustu chyb a rodiče s tím už nic nezmůžou.

Od teenagera do dospělosti

Nevím, od kdy přesně začít datovat moje vyprávění. Když to shrnu, můj vstup do puberty byl takový, jako u každého průměrného teenagera. Vztah s rodiči jsem měla napůl dobrý, napůl špatný. S maminkou jsem vycházela skvěle a myslím si, že až do mých asi tak 18 let neměla se mnou nějaké větší problémy, které zažívají jiní rodiče s puberťáky. Neflákala jsem se po nocích, nepila jsem. Horší to bylo s mým otcem. Nevycházeli jsme spolu vůbec dobře. Nebudu tu teď vypisovat, kdo, co dělal špatně, důležitější je, že časem jsem na to přišla a dokázala jsem se s tímto srovnat. V tomto pubertálním období to bylo pro mě ale dost těžké. Byl to docela domácí teror. Hádky byly skoro na denním pořádku, neměla jsem pocit, že žiju svobodně.

Číst dál: Na rande s extází...

Přidat komentář (0 Komentářů)

Hodně jezdím autem. Většinou jezdím kratší vzdálenosti do 50 km denně. Častěji se setkávám na cestách s podobnými lidmi, kteří běžně jezdí autem do práce, ale potkávám i řidiče profesionály, kteří jezdí denně ještě mnohem více než já.

Dalo by se říci, že průměrně tak 95 % z mých cest se setkávám s řidiči, kteří udělají nějakou tu chybu. I mě se občas zadaří. Když jsem byla jednoho dne svědkem dost těžké nehody, uvědomila jsem si, že stačí setinka a člověku se naprosto změní život. A často se tomu nedá ani zabránit.

Číst dál: Zvířata jako vyslanci andělů

Přidat komentář (0 Komentářů)

Na otázku kdo jsem já si často mnoho lidí nedokáže odpovědět. Možná jsme si ji ani nikdy nepoložili. Co vás tedy napadne když si položíte otázku: Kdo jsem já? A co vlastně znamená nalezení sebe sama? Já je souhrnem všech dějů a myšlenkových pochodů. Nalezení sebe sama znamená, že nacházíme sebe mimo svoje děje a stavy mysli. Vše, co člověk tvoří v realitě, nejprve tvoří ve své hlavě. Teprve po tom se vše realizuje v materiálním světě. Proč není napsáno ve skutečnosti? Skutečnost je totální harmonie mezi myslí a světem, který je kolem nás. Kdo cítí pocit disharmonie ve svém životě a zmatek, chce utíkat od skutečnosti co nejdál.

Číst dál: Nalezení sebe sama

Přidat komentář (0 Komentářů)