V poslední době jsem začala řešit více jedno téma. Nevyhledávala jsem ho, dokonce jsem se mu donedávna i záměrně vyhýbala, protože ve mně vyvolávalo docela silné emoce – naštvání, nechápání, pocit, že dotyční jsou snad slepí a hluší. Jde o téma náboženství, a to konkrétně katolíci, se kterými se setkávám nejčastěji a i já byla před asi 14-15 lety jejich věrnou „ovečkou".

Číst dál: Bůh v šuplíčku

Přidat komentář (0 Komentářů)

Před několik dny jsem šla s manželem na oběd. V restauraci bylo plno a tak dva číšníci nestíhali, oběd se nám protáhl. Já spěchala na schůzku, manžel do práce. Jídla jsme se dočkali a se spokojenými bříšky jsme odcházeli. Kousek od restaurace se naše cesta rozdělila.

Přišlo loučení.

Číst dál: Proč se stydíme za lásku?

Přidat komentář (0 Komentářů)

Po přečtení tohoto článku si udělejte malé cvičení: Zavřete oči a představte si, že vám lékaři stanovili diagnózu: zbývá vám pár měsíců života....

Číst dál: Když zaklepe smrt na dveře

Přidat komentář (0 Komentářů)

Často lidé mají potíže se svým sebevědomím. Dalo by se říct, že trochu větší část mají podíl ženy, ale nemyslete si, i hodně mužů tímto nedostatkem trpí, jen si to mnohokrát nechtějí připustit. Je spousta možností, jak si vyléčit tento nedostatek. Já tu mám dnes jeden takový náhled na náš život. Na naše myšlenky i nahlas vyřčené. Sama jsem si totiž uvědomila, že kolikrát se přistihnu, jak špatně zformuluji větu, když mluvím o sobě, o své dosavadní praxi. Nedávno jsem například o sobě oznámila, že mám JEN maturitu. Ani si to neuvědomujeme, ale vlastně snižujeme sami svou hodnotu. Nepřemýšlíme nijak zvlášť nad slovy, která volíme při běžné komunikaci, ale věřte, že každé slovo má svou energetickou hodnotu a každým slovem něco vysíláme nejen zevnitř ven, ale i dovnitř sebe. Takže pokud právě nevědomky o sobě mluvíte podobně, tak se tím vlastně „ubezpečujete“, že to není nic extra. A nejen sebe, ale dáváte to najevo i druhým, což vnímají samozřejmě také, ač nevědomě.

Číst dál: Uznáváte sami sebe?

Přidat komentář (1 Komentář)

Ano, ano, už se nám to zase blíží. Děti už pomalu obchází strach a napětí a zároveň se těší, co dobrého dostanou. Já mám tyto svátky moc ráda, jen se ve mně trochu odehrávají boje. Říkám si, že se mi nechce dceři lhát a vymýšlet si, že přijde ta, pro ni, pohádková postava a že dárky pod stromek dává Ježíšek. Ale na druhou stranu si pamatuju sama to kouzlo, které tyto tradice mají. Jak jsem poznala už jen podle vůně v pokojíku, že mám za oknem dobroty. Cinkání zvonečků mi znělo tak kouzelně. A jak jsme z okna každý rok vyhlíželi "Ježíška", jestli ho konečně zahlédneme. A tak jsem o tato kouzla nechtěla připravit ani ji. Jak to ale udělat?

Číst dál: Mikuláš vs. strach - pravda vs. lež

Přidat komentář (0 Komentářů)