Když se řekne „naivita“, co se vám vybaví? Co si pod tímto pojmem představujeme? Přiznám se, často jsem toto slovo používala hlavně k mladším ročníkům, leckdy i sama k sobě. Ale mám pocit, že tak nějak mylně. Ona totiž není naivita jako naivita. Je tenká hranice mezi zdravým pohledem dítěte a naivním pohledem, který v sobě nemá notnou dávku životního moudra. Jenže v rámci našeho skvělého posuzování a odsuzování za naivitu považujeme každý názor vyřčený převážně mladšími lidmi, než jsme my sami. Proč ho považujeme za naivní? Protože nám přece dal život za vyučenou, že to, co jsme chtěli, jsme nedosáhli, protože ostatní nám zhatili plány, protože život je tak krutý, protože osud zasáhl a zákon přírody zafungoval jinak….

Číst dál: Jak neničit poslední střípky dětství

Přidat komentář (0 Komentářů)

Všichni dobře známe přísloví: Člověk míní, pán Bůh mění… A tak i v našem týmu nás životní cesty po krátké době rozdělily. Možná jste si toho už sami všimli a já k tomu napsala i krátké vysvětlení na web, který v brzké době bude upraven tak, aby byly aktuální informace zobrazeny i tam.

Číst dál: Změna je život

Přidat komentář (0 Komentářů)

Každý máme svůj příběh a dokud jsme na tomto světě, tak se náš příběh píše. Jakým směrem se bude ubírat si z velké části určujeme sami. 

Ten můj příběh, který jsem překotně změnila skoro před rokem, se také neustále vyvíjí a má pořád nějaké ty proměnné. Skrze nové situace jsem se naučila rozpoznávat, co mi mají dát, co nového mě učí. Je to trochu takové pitvání svého vlastního života, ale vždy s posunutím se o krok vpřed. Naučila jsem se například to, že když potkáte člověka, který vás poposune, tak jeho role opět může skončit a z vašeho života odchází, nicméně na další popostrčení už přichází člověk nový a opět vám dá nový směr. Ale na vás samotných je, zda tyto lidi chcete vnímat, jestli uděláte ten krok k nim. Oni mají naučit něco vás a vy zase učíte je.

Číst dál: Můj houpačkový den

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnes jsem byla inspirovaná k napsání článku jednou dámou, která se zabývá vztahy a sebeláskou. Napsala totiž, že často jí lidé říkají, proč si nechává za takovéto služby platit a nedělá je zadarmo...

Já se s tím totiž setkávám také.

Číst dál: Ty neděláš zadarmo?

Přidat komentář (0 Komentářů)

Když si vzpomenu na své dětství, tak ani netoužím po návratu do něj. Hlavně mi vzpomínky kazí škola, která mě ničila. Znovu bych se do tohoto bodu vrátit už nechtěla. Tak proč bych měla chtít žít jako dítě?

Sama malé dítě mám a tak se s nimi setkávám o něco častěji a řeším dětské záležitosti více, než jako bezdětná. A je to už delší doba, kdy jsem si začala uvědomovat, jak úžasně děti žijí. I my dospělí často říkáme, že děti mají ten svůj ráj a ať si ho užijí co nejvíce, než jim začne ten „normální" dospělácký život. Život plný povinností, úkolů a zodpovědnosti. Proč jsme si tento život tak ale nastavili?

Jde přenést kousek toho dětského ráje do našeho života?

Číst dál: Proč žít jako dítě?

Přidat komentář (0 Komentářů)